menu

Kosmonauti: Jak Rusko zvítězilo v závodě o vesmír, část druhá

Dokumenty >>

48 minut

Tato fascinující série vypráví příběh ruského vesmírného programu od raných průkopníků po vědce 21. století.

Když Neil Armstrong v červenci roku 1969 udělal jeden velký krok pro lidstvo, Amerika se podle populárních názorů zapsala do historie jako vítěz ‚vesmírného závodu‘. Ale skutečnými průkopníky 20. století byli sověti.

Mezi lety 1961 a 1966 zaznamenali několik velkolepých historických úspěchů, včetně prvního muže a ženy ve vesmíru, první výstup do volného kosmu a první bezpilotní přistání na měsíci.

Do té doby se zdálo, že jsou Rusové nezastavitelní. Pak ale následovalo několik nešťastných událostí: Zemřel Sergei Korolev – kmotr vesmírného programu, jehož návrhy jsou dodnes používány pro stavbu raket. Krátce nato byl v letecké havárii zabit hrdina a ikona Jurij Gagarin.

Následky byly nesmírné. Bez hlavní postavy, která by vzbuzovala autoritu, se ruský vesmírný program začal rozpadat. Bez reprezentujícího Gagarina klesala morálka. Následovaly problémy mechanického rázu, které nakonec dovolily Američanům zasáhnout a zvítězit.

Tím to ovšem nekončilo. V důsledku porážky Rusové zreformovali svůj vesmírný program a v 70. letech dosáhli ještě většího úspěchu. V mnoha ohledech tak opět modernímu zkoumání vesmíru dominovali.

Tato série se zaměřuje na výše zmíněné události i mnohé další. Za použití dosud nezveřejněných archivních rozhovorů odhaluje příběh vesmírného závodu z pohledu druhé strany železné opony.

Režie: Michael Lachmann

Produkce: BBC, Michael Lachmann, Jonathan Renouf

Země původu: Spojené království

 

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Přírodní vědy

Brain Power: klíč k vědomí, cesta k pochopení našich myšlenek

Brain Power: klíč k vědomí, cesta k pochopení našich myšlenek

58 minut

Co je vědomí? Odkud přichází naše myšlenky? Jaké je spojení mezi myslí a hmotou? Ani dnes neznáme odpovědi.

Lidská mysl – ten malý vnitřní hlas, který říká „Já“ a skrze který vnímáme svět, je jednou z největších záhad současné vědy.

Vědci věří, že naše myšlenky a pocity nevznikají z mysli, ale z těla, a to zejména z jednoho orgánu: mozku. Podle nich je každá naše touha, rozmar a volba zapsaná ve spleti neuronů formou kódu, který se lidem dosud nepodařilo dešifrovat. Ale to nám stále neříká nic o tom, kde se rodí a vzniká rozhodnutí.

Je možné identifikovat fyzické místo svobodné vůle? Jak naše vědomí ovlivňuje funkci mozku? Dokument nás vezme na poznávací jízdu: od zrodu vědomí u novorozených dětí přes sny, stavy kómatu a meditace.

Více informací

Brain Power: Inteligence pod mikroskopem

Brain Power: Inteligence pod mikroskopem

53 minut

Podle několika studií IQ se lidská inteligence zmenšuje, zatímco počet populace zvyšuje. Proč tomu tak je? A je vůbec pro naši inteligenci – tu úžasnou schopnost, díky které jsme se stali dominantními tvory v přírodě, IQ adekvátním měřítkem? Odpovědi zjišťují vědci z různých oborů, kteří vrozenou i získanou inteligenci dlouhodobě zkoumají.

Další vědci přitom pracují na způsobech, jak kapacitu našeho mozku zvýšit. Experiment, ve kterém byly lidské mozkové buňky dosazeny do mozků myší, ukázal, že jejich schopnosti se desetinásobně navýšily. Tento a další podobné objevy tak nabádají k novým myšlenkám, jak naše schopnosti zlepšit.

Skrze fascinující cestu labyrintem lidského mozku se naučíme, že lidská inteligence existuje v různých formách. Mezi nejvzácnější z nich se řadí i kreativita.

Více informací

Kosmonauti: Jak Rusko zvítězilo v závodě o vesmír, část první

Kosmonauti: Jak Rusko zvítězilo v závodě o vesmír, část první

52 minut

Tato fascinující série vypráví příběh ruského vesmírného programu od raných průkopníků po vědce 21. století.

Když Neil Armstrong v červenci roku 1969 udělal jeden velký krok pro lidstvo, Amerika se podle populárních názorů zapsala do historie jako vítěz ‚vesmírného závodu‘. Ale skutečnými průkopníky 20. století byli sověti.

Mezi lety 1961 a 1966 zaznamenali několik velkolepých historických úspěchů, včetně prvního muže a ženy ve vesmíru, první výstup do volného kosmu a první bezpilotní přistání na měsíci.

Do té doby se zdálo, že jsou Rusové nezastavitelní. Pak ale následovalo několik nešťastných událostí: Zemřel Sergei Korolev – kmotr vesmírného programu, jehož návrhy jsou dodnes používány pro stavbu raket. Krátce nato byl v letecké havárii zabit hrdina a ikona Jurij Gagarin.

Následky byly nesmírné. Bez hlavní postavy, která by vzbuzovala autoritu, se ruský vesmírný program začal rozpadat. Bez reprezentujícího Gagarina klesala morálka. Následovaly problémy mechanického rázu, které nakonec dovolily Američanům zasáhnout a zvítězit.

Tím to ovšem nekončilo. V důsledku porážky Rusové zreformovali svůj vesmírný program a v 70. letech dosáhli ještě většího úspěchu. V mnoha ohledech tak opět modernímu zkoumání vesmíru dominovali.

Tato série se zaměřuje na výše zmíněné události i mnohé další. Za použití dosud nezveřejněných archivních rozhovorů odhaluje příběh vesmírného závodu z pohledu druhé strany železné opony.

Více informací

Kosmonauti: Jak Rusko zvítězilo v závodě o vesmír, část druhá

Kosmonauti: Jak Rusko zvítězilo v závodě o vesmír, část druhá

48 minut

Tato fascinující série vypráví příběh ruského vesmírného programu od raných průkopníků po vědce 21. století.

Když Neil Armstrong v červenci roku 1969 udělal jeden velký krok pro lidstvo, Amerika se podle populárních názorů zapsala do historie jako vítěz ‚vesmírného závodu‘. Ale skutečnými průkopníky 20. století byli sověti.

Mezi lety 1961 a 1966 zaznamenali několik velkolepých historických úspěchů, včetně prvního muže a ženy ve vesmíru, první výstup do volného kosmu a první bezpilotní přistání na měsíci.

Do té doby se zdálo, že jsou Rusové nezastavitelní. Pak ale následovalo několik nešťastných událostí: Zemřel Sergei Korolev – kmotr vesmírného programu, jehož návrhy jsou dodnes používány pro stavbu raket. Krátce nato byl v letecké havárii zabit hrdina a ikona Jurij Gagarin.

Následky byly nesmírné. Bez hlavní postavy, která by vzbuzovala autoritu, se ruský vesmírný program začal rozpadat. Bez reprezentujícího Gagarina klesala morálka. Následovaly problémy mechanického rázu, které nakonec dovolily Američanům zasáhnout a zvítězit.

Tím to ovšem nekončilo. V důsledku porážky Rusové zreformovali svůj vesmírný program a v 70. letech dosáhli ještě většího úspěchu. V mnoha ohledech tak opět modernímu zkoumání vesmíru dominovali.

Tato série se zaměřuje na výše zmíněné události i mnohé další. Za použití dosud nezveřejněných archivních rozhovorů odhaluje příběh vesmírného závodu z pohledu druhé strany železné opony.

Více informací

Tanec ve tmě: konec fyziky?

Tanec ve tmě: konec fyziky?

49 minut

Vědci na lovu za vším, čemu ve vesmíru nerozumíme. Co bude jejich úspěch nebo neúspěch znamenat pro budoucnost fyziky?

Čtvrtina prvků v námi známém vesmíru je zatím stále neprozkoumaná. Vidíme jejich vlivy, ale nevíme, co tyto prvky jsou, ani jak je vysvětlit. Těmto neznámým objektům říkáme temná hmota. Vědci doufají, že jejím objevením rozluští důležitou část vesmírné skládanky a vyřeší problémy se standardním modelem částicové fyziky.

Štáb BBC (Horizon) navštíví: vědce ve FermiLab v Chicagu, kteří analyzují gama paprsky ze středu galaxie a doufají, že tak najdou vodítka k rozluštění identity temné hmoty; SNOLABu v Kanadě, kde toto hledání probíhá hluboko v niklovém dole; a CERNu ve Švýcarsku, kde po jejich úspěchu s Higgsovým Bosonem zvyšují energii pohánějící Velký hadronový urychlovač téměř na dvojnásobek jeho síly v naději, že dokáže vyprodukovat záhadné částice, které temnou hmotu tvoří.

Ještě podivuhodnější, než tmavá hmota je „tmavá energie“, která tvoří zhruba 70 % našeho vesmíru. Poté, co se po velkém třesku před několika miliardami let lehce zpomalovala, nyní tato neznámá síla z nenadání opět začíná nabírat na rychlosti. BBC proto zavítá do chilské pouště Atacama, kde se nachází soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope), aby se zde setkala s vědci, kteří hledají odpovědi na zmíněné otázky.

Zatímco do těchto ambiciózních projektů tečou miliardy dolarů, někteří vědci se ptají: Co se stane, když nenajdeme to, co hledáme? Přišli jsme s teoriemi, abychom vysvětlili, proč vypadá vesmír tak, jak vypadá, ale dokud neodhalíme temnou hmotu a temnou energii a nebudeme schopní je prostudovat a zkoumat, tak je to všechno pouhým výplodem naší fantazie. Co když se mýlíme?

Když v březnu 2015 znovu spustili Velký hadronový urychlovač a detektory temné hmoty rozmístěné po celém světě začali dosahovat limitu citlivosti, nastal ve světě vědy moment „buď anebo“, a to zvlášť pro vědce, kteří zasvětili svůj profesionální život hledání nejtemnějších prvků vesmíru. Cena neúspěchu je obrovská, ale úspěch by nás jako lidstvo přímo katapultoval do nové éry porozumění.

Více informací

Elektronické cigarety: zázrak nebo hrozba?

Elektronické cigarety: zázrak nebo hrozba?

52 minut

Jsou e-cigarety jedním z největších vynálezů naší doby nebo se jedná pouze o nový způsob, jak nás udržet závislé na nikotinu?

Elektronické cigarety do našich životů za posledních deset let doslova vtrhly. Vědci díky rapidnímu nárůstu této náhražky věnují čas zkoumání jejích účinků a ve svých názorech na ně se rozchází.

BBC (Horizon) zkoumá tento nový fenomén pomocí unikátních experimentů prováděných ve skupině těžkých kuřáků, kteří se zoufale snaží svou závislost překonat. Jak se inhalování elektronických cigaret liší od tradičních způsobů? Jak přestat s kouřením? Testy odhalí fascinující výsledky, a to včetně jednoho, o kterém jsme zatím neslyšeli.

Účinky elektronických cigaret se na vlastní kůži rozhodně vyzkoušet i nekuřák – moderátor Michael Mosley. Ten se také setká s vynálezcem e-cigaret, čínským farmaceutem Honem Likem a podívá se do jedné z kontroverzních továren, která tyto cigarety vyrábí. Když vezmeme v potaz historii firmy British American Tobacco coby výrobce cigaret, můžeme vůbec jejich výzkum bezpečnosti elektronických cigaret brát vážně?

Elektronické cigarety daly zrod několika miliardovému průmyslu, a pokud jsou vážně bezpečnější než normální cigarety, mají potenciál zachránit miliony životů. Jsme na počátku zdravé revoluce, nebo se svými životy hazardujeme?

Více informací

Brain Power: klíč k vědomí, cesta k pochopení našich myšlenek

58 minut

Co je vědomí? Odkud přichází naše myšlenky? Jaké je spojení mezi myslí a hmotou? Ani dnes neznáme odpovědi.

Lidská mysl – ten malý vnitřní hlas, který říká „Já“ a skrze který vnímáme svět, je jednou z největších záhad současné vědy.

Vědci věří, že naše myšlenky a pocity nevznikají z mysli, ale z těla, a to zejména z jednoho orgánu: mozku. Podle nich je každá naše touha, rozmar a volba zapsaná ve spleti neuronů formou kódu, který se lidem dosud nepodařilo dešifrovat. Ale to nám stále neříká nic o tom, kde se rodí a vzniká rozhodnutí.

Je možné identifikovat fyzické místo svobodné vůle? Jak naše vědomí ovlivňuje funkci mozku? Dokument nás vezme na poznávací jízdu: od zrodu vědomí u novorozených dětí přes sny, stavy kómatu a meditace.

Režie: Cecile Denjean

Produkce: Scientifilms, Arte France

Země původu: Francie

 

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Brain Power: Inteligence pod mikroskopem

53 minut

Podle několika studií IQ se lidská inteligence zmenšuje, zatímco počet populace zvyšuje. Proč tomu tak je? A je vůbec pro naši inteligenci – tu úžasnou schopnost, díky které jsme se stali dominantními tvory v přírodě, IQ adekvátním měřítkem? Odpovědi zjišťují vědci z různých oborů, kteří vrozenou i získanou inteligenci dlouhodobě zkoumají.

Další vědci přitom pracují na způsobech, jak kapacitu našeho mozku zvýšit. Experiment, ve kterém byly lidské mozkové buňky dosazeny do mozků myší, ukázal, že jejich schopnosti se desetinásobně navýšily. Tento a další podobné objevy tak nabádají k novým myšlenkám, jak naše schopnosti zlepšit.

Skrze fascinující cestu labyrintem lidského mozku se naučíme, že lidská inteligence existuje v různých formách. Mezi nejvzácnější z nich se řadí i kreativita.

Režie: Amine Mestari

Produkce: Scientifilms, Arte France

Země původu: Francie

 

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Kosmonauti: Jak Rusko zvítězilo v závodě o vesmír, část první

52 minut

Tato fascinující série vypráví příběh ruského vesmírného programu od raných průkopníků po vědce 21. století.

Když Neil Armstrong v červenci roku 1969 udělal jeden velký krok pro lidstvo, Amerika se podle populárních názorů zapsala do historie jako vítěz ‚vesmírného závodu‘. Ale skutečnými průkopníky 20. století byli sověti.

Mezi lety 1961 a 1966 zaznamenali několik velkolepých historických úspěchů, včetně prvního muže a ženy ve vesmíru, první výstup do volného kosmu a první bezpilotní přistání na měsíci.

Do té doby se zdálo, že jsou Rusové nezastavitelní. Pak ale následovalo několik nešťastných událostí: Zemřel Sergei Korolev – kmotr vesmírného programu, jehož návrhy jsou dodnes používány pro stavbu raket. Krátce nato byl v letecké havárii zabit hrdina a ikona Jurij Gagarin.

Následky byly nesmírné. Bez hlavní postavy, která by vzbuzovala autoritu, se ruský vesmírný program začal rozpadat. Bez reprezentujícího Gagarina klesala morálka. Následovaly problémy mechanického rázu, které nakonec dovolily Američanům zasáhnout a zvítězit.

Tím to ovšem nekončilo. V důsledku porážky Rusové zreformovali svůj vesmírný program a v 70. letech dosáhli ještě většího úspěchu. V mnoha ohledech tak opět modernímu zkoumání vesmíru dominovali.

Tato série se zaměřuje na výše zmíněné události i mnohé další. Za použití dosud nezveřejněných archivních rozhovorů odhaluje příběh vesmírného závodu z pohledu druhé strany železné opony.

Režie: Michael Lachmann

Produkce: BBC, Michael Lachmann, Jonathan Renouf

Země původu: Spojené království

 

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Kosmonauti: Jak Rusko zvítězilo v závodě o vesmír, část druhá

48 minut

Tato fascinující série vypráví příběh ruského vesmírného programu od raných průkopníků po vědce 21. století.

Když Neil Armstrong v červenci roku 1969 udělal jeden velký krok pro lidstvo, Amerika se podle populárních názorů zapsala do historie jako vítěz ‚vesmírného závodu‘. Ale skutečnými průkopníky 20. století byli sověti.

Mezi lety 1961 a 1966 zaznamenali několik velkolepých historických úspěchů, včetně prvního muže a ženy ve vesmíru, první výstup do volného kosmu a první bezpilotní přistání na měsíci.

Do té doby se zdálo, že jsou Rusové nezastavitelní. Pak ale následovalo několik nešťastných událostí: Zemřel Sergei Korolev – kmotr vesmírného programu, jehož návrhy jsou dodnes používány pro stavbu raket. Krátce nato byl v letecké havárii zabit hrdina a ikona Jurij Gagarin.

Následky byly nesmírné. Bez hlavní postavy, která by vzbuzovala autoritu, se ruský vesmírný program začal rozpadat. Bez reprezentujícího Gagarina klesala morálka. Následovaly problémy mechanického rázu, které nakonec dovolily Američanům zasáhnout a zvítězit.

Tím to ovšem nekončilo. V důsledku porážky Rusové zreformovali svůj vesmírný program a v 70. letech dosáhli ještě většího úspěchu. V mnoha ohledech tak opět modernímu zkoumání vesmíru dominovali.

Tato série se zaměřuje na výše zmíněné události i mnohé další. Za použití dosud nezveřejněných archivních rozhovorů odhaluje příběh vesmírného závodu z pohledu druhé strany železné opony.

Režie: Michael Lachmann

Produkce: BBC, Michael Lachmann, Jonathan Renouf

Země původu: Spojené království

 

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Tanec ve tmě: konec fyziky?

49 minut

Vědci na lovu za vším, čemu ve vesmíru nerozumíme. Co bude jejich úspěch nebo neúspěch znamenat pro budoucnost fyziky?

Čtvrtina prvků v námi známém vesmíru je zatím stále neprozkoumaná. Vidíme jejich vlivy, ale nevíme, co tyto prvky jsou, ani jak je vysvětlit. Těmto neznámým objektům říkáme temná hmota. Vědci doufají, že jejím objevením rozluští důležitou část vesmírné skládanky a vyřeší problémy se standardním modelem částicové fyziky.

Štáb BBC (Horizon) navštíví: vědce ve FermiLab v Chicagu, kteří analyzují gama paprsky ze středu galaxie a doufají, že tak najdou vodítka k rozluštění identity temné hmoty; SNOLABu v Kanadě, kde toto hledání probíhá hluboko v niklovém dole; a CERNu ve Švýcarsku, kde po jejich úspěchu s Higgsovým Bosonem zvyšují energii pohánějící Velký hadronový urychlovač téměř na dvojnásobek jeho síly v naději, že dokáže vyprodukovat záhadné částice, které temnou hmotu tvoří.

Ještě podivuhodnější, než tmavá hmota je „tmavá energie“, která tvoří zhruba 70 % našeho vesmíru. Poté, co se po velkém třesku před několika miliardami let lehce zpomalovala, nyní tato neznámá síla z nenadání opět začíná nabírat na rychlosti. BBC proto zavítá do chilské pouště Atacama, kde se nachází soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope), aby se zde setkala s vědci, kteří hledají odpovědi na zmíněné otázky.

Zatímco do těchto ambiciózních projektů tečou miliardy dolarů, někteří vědci se ptají: Co se stane, když nenajdeme to, co hledáme? Přišli jsme s teoriemi, abychom vysvětlili, proč vypadá vesmír tak, jak vypadá, ale dokud neodhalíme temnou hmotu a temnou energii a nebudeme schopní je prostudovat a zkoumat, tak je to všechno pouhým výplodem naší fantazie. Co když se mýlíme?

Když v březnu 2015 znovu spustili Velký hadronový urychlovač a detektory temné hmoty rozmístěné po celém světě začali dosahovat limitu citlivosti, nastal ve světě vědy moment „buď anebo“, a to zvlášť pro vědce, kteří zasvětili svůj profesionální život hledání nejtemnějších prvků vesmíru. Cena neúspěchu je obrovská, ale úspěch by nás jako lidstvo přímo katapultoval do nové éry porozumění.

Režie: Peter Leonard

Produkce: BBC, Science Channel, Peter Leonard

Země původu: Spojené království

 

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Elektronické cigarety: zázrak nebo hrozba?

52 minut

Jsou e-cigarety jedním z největších vynálezů naší doby nebo se jedná pouze o nový způsob, jak nás udržet závislé na nikotinu?

Elektronické cigarety do našich životů za posledních deset let doslova vtrhly. Vědci díky rapidnímu nárůstu této náhražky věnují čas zkoumání jejích účinků a ve svých názorech na ně se rozchází.

BBC (Horizon) zkoumá tento nový fenomén pomocí unikátních experimentů prováděných ve skupině těžkých kuřáků, kteří se zoufale snaží svou závislost překonat. Jak se inhalování elektronických cigaret liší od tradičních způsobů? Jak přestat s kouřením? Testy odhalí fascinující výsledky, a to včetně jednoho, o kterém jsme zatím neslyšeli.

Účinky elektronických cigaret se na vlastní kůži rozhodně vyzkoušet i nekuřák – moderátor Michael Mosley. Ten se také setká s vynálezcem e-cigaret, čínským farmaceutem Honem Likem a podívá se do jedné z kontroverzních továren, která tyto cigarety vyrábí. Když vezmeme v potaz historii firmy British American Tobacco coby výrobce cigaret, můžeme vůbec jejich výzkum bezpečnosti elektronických cigaret brát vážně?

Elektronické cigarety daly zrod několika miliardovému průmyslu, a pokud jsou vážně bezpečnější než normální cigarety, mají potenciál zachránit miliony životů. Jsme na počátku zdravé revoluce, nebo se svými životy hazardujeme?

Režie: Emma Hatherley

Produkce: BBC, Emma Hatherley, Jacqueline Smith

Země původu: Spojené království

 

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

předchozí
následující