menu

Dva muži hlásí příchod

Filmy >>

94 minut

Sedmdesátá a osmdesátá léta se do filmografie Václava Vorlíčka obtiskla i řadou titulů realizovaných na objednávku socialistického státu. Vedle nezapomenutelných snímků typu Dívky na koštěti (1971) nebo Tří oříšků pro Popelku (1973) tak v roce 1977 realizoval i komedii líčící žertovné příhody vojenského nováčka – nemotorného, naivního a čestného vojína Valenty, který opouští bezpečnou existenci opečovávaného synka a utkává se s nástrahami vojenské služby i prvního milostného vzplanutí. Hrdinu přezdívaného Švadlenka v oddechovém snímku působivě ztvárnil Jaromír Hanzlík. Partu půvabné dívky Julky, ze které se vyklube matka malého chlapce, se zhostila Jorga Kotrbová. Role hrdinova otcovského velitele – kapitána Sychry – připadla Josefu Somrovi.

Zdroj: Národní filmový archiv

Režie: Václav Vorlíček

Scénář: Gustav Oplustil, Václav Vorlíček

Rok výroby: 1975

Hrají: Jaromír Hanzlík, Jorga Kotrbová, Dáša Neblechová, Čestmír Řanda, Josef Somr, Tomáš Töpfer, Stella Zázvorková, Vladimír Menšík, Václav Postránecký, Vítězslav Jandák a další

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Komedie

Bílá paní

Bílá paní

92 minut

Kariéru úspěšného komediografa šedesátých let zahájil režisér Zdeněk Podskalský pronikavou satirickou komedií, inspirovanou povídkou spisovatele Karla Michala Jak Pupenec ke štěstí přišel. Michal, který se na filmu podílel jako scenárista, rozvinul původní anekdotickou historku do komplexní podoby, která Bílou paní proměnila v mrazivě jedovaté podobenství o dobové československé společnosti.

V Michalově příběhu se laskavé hradní strašidlo – šlechtična Perchta – stává v socialistické realitě obětí prolhaných a ziskuchtivých komunistických pohlavárů. Ti nesmějí připustit existenci zázraků, které by mohly zviditelnit jejich vlastní neschopnost. Přitom balamutí občany, kteří sice znají pravdu, ale mají pocit, že musejí před okolím – včetně svých nejbližších – předstírat všechno, co se od nich požaduje. Kvůli chybějícímu mostu tak nakonec „přecházejí“ řeku pod heslem „Drž hubu a plav“. Hrdina příběhu, hradní kastelán Jindřich Pupenec v podání Vlastimila Brodského, se marně pokouší vzdorovat panujícímu šílenství prostřednictvím rozumu opřeného o zdravou víru. Perchtina magická formulka „Věř, ale komu věříš, měř“ naopak vede nezničitelnou titulní postavu v symbolickém finále na pomyslné sídlo státní moci – Pražský hrad.

Podskalského snímek poslali cenzoři do takzvaného trezoru mezi filmy, které nesměly rozvrátit normalizační občanskou morálku. Půvabná hříčka nicméně zůstává jedním z nestárnoucích titulů, které představují žánrovou protiváhu k uměleckým dílům československé nové vlny. V titulní roli neztrácí půvab Irena Kačírková, zatímco komunistické manipulátory ve fiktivní vesnici Komonice si s chutí zahráli Rudolf Hrušínský a Miloš Kopecký.

Zdroj: Národní filmový archiv

Více informací

Blázni, vodníci a podvodníci

Blázni, vodníci a podvodníci

79 minut

Předčasně zemřelý režisér Tomáš Svoboda (1935–1981) se do historie českého filmu zapsal dvěma svéráznými, ztřeštěnými komediemi – Hodinářovou svatební cestou korálovým mořem (1979) a Blázny, vodníky a podvodníky (1980). Ti líčí osudy dvou sourozenců-recesistů v podání Jiřího Lábuse a Dagmar Veškrnové. Petr a Zuzana se vypraví na výlet s ženiným naivním nápadníkem Karlem (Luděk Sobota) a aranžérskou figurínou přezdívanou Ronald. V jihočeském kempu způsobí poprask mezi ochotníky, kteří zde inscenují Jiráskovu Lucernu. A jen tak mimochodem odhalí dvojici kšeftařů.

Ryze oddechový snímek zaujme hereckým obsazením. Ve své poslední dokončené roli se v něm objevuje Jiří Hrzán.

Zdroj: Národní filmový archiv

Více informací

Bouřlivé víno

Bouřlivé víno

138 minut

„Vinná trilogie“ režiséra Václava Vorlíčka a scenáristy Miloše Macourka tvoří ve filmografii zkušených tvůrců – i v rámci celé normalizační kinematografie – svébytnou kapitolu. Komedie Bouřlivé víno, Zralé víno (1981) a Mladé víno (1986) představují pokus komplexně zhodnotit omyly nedávné domácí historie i budovatelskou přítomnost. Zatímco obě volná pokračování se snaží reagovat na současnost, Bouřlivé víno se odehrává v roce 1968. Jeho protagonista Janák, předseda JZD ve fiktivní jihomoravské vísce Pálavice, v „citlivém“ okupačním roce čelí snahám chamtivých vinařů vrátit se skrytě ke kapitalismu prostřednictvím soukromého podnikání. Atraktivitu snímku, vrcholně poplatného kánonům normalizační kinematografie, zvyšuje herecké obsazení s Vladimírem Menšíkem v čele.

Zdroj: Národní filmový archiv

Více informací

Co je vám, doktore?

Co je vám, doktore?

81 minut

V polovině osmdesátých let využil režisér Vít Olmer hereckého charismatu Zdeňka Svěráka v dvojici zajímavých tragikomedií. Po snímku Co je vám, doktore? (1984) společně realizovali ještě film Jako jed (1985), na němž se ovšem Svěrák už nepodílel jako scenárista. První ze jmenovaných titulů ovšem spojuje kvality, kterými si Zdeněk Svěrák dokázal zajistit pozici jednoho z nejzajímavějších autorů současnosti.

Svěrák si v tragikomedii Co je vám, doktore? napsal na tělo hlavního protagonistu – idealistického, skromného muže, který si nespokojenost s realitou navenek kompenzuje humorným nadhledem. Problémy čtyřicetiletého zubaře Burdy se ovšem prohlubují a doženou ho ke vzpouře proti dosavadnímu způsobu života. Touha po prostém životě v přírodě zavede technofobního hrdinu z velkoměsta do hor, do společnosti nové, mladší ženy, která se k němu svými názory hodí lépe než jeho dosavadní manželka Blanka. Idealistický útěk na „čistý“ venkov ovšem končí realisticky – návratem zpět do města. Hrdina však nachází – stejně jako většina svěrákovských postav – novou naději v narození potomka. Motiv „cesty z města“ rezonuje v české kinematografii nejsilněji v autorském díle režiséra Tomáše Vorla, ovšem Olmerův snímek už předznamenává řadu prvků příznačných pro daný tematický okruh.

Nadčasové pojetí z filmu Co je vám, doktore? vytěžuje mnohem víc než jen dobovou ekologickou agitku realizovanou v souladu s prioritami socialistického státu. Zubař Burda je svěrákovským prototypem nevýbojného, obyčejného člověka, který se své nesmělé snění pokouší proměnit ve skutečnost. Společnost, soustředěná na hmotné požitky, však jeho introvertnímu naladění nepřeje v žádné době. Film Co je vám, doktore? tak i po letech představuje pronikavý, a přesto laskavý vhled do nitra české povahy. Zdeňku Svěrákovi v rolích „Burdových žen“ zdařile sekundují Iva Hüttnerová (Blanka) a Ivona Krajčovičová (Tereza).

Zdroj: Národní filmový archiv

Více informací

Drahé tety a já

Drahé tety a já

75 minut

Zdeněk Podskalský patřil k těm několika autorům, kteří ani v sedmdesátých letech nepodlehli ideologickým tlakům a nabízeli filmovým divákům kvalitní zábavu. Jako příklady mohou posloužit muzikál Noc na Karlštejně (1973), tragikomedie Kulový blesk (1978) nebo bláznivá hudební komedie Trhák (1980). Dalším důkazem Podskalského zajímavosti je veselohra s kriminálními prvky Drahé tety a já, která vznikla v roce 1974. Jako základ pro nestárnoucí snímek posloužil režisérovi vlastní scénář. To pro Podskalského filmovou práci nebylo typické (v případě Ďábelských líbánek /1970/ či Křtin /1981/ spolupracoval se zkušeným Jaroslavem Dietlem). Drahé tety a já tedy můžeme považovat za autorské dílo svého tvůrce.

Jde o rozmarný příběh dvou starých sester – staré panny Fany a vdovy Andělky – sdílejících jak společnou domácnost, tak impulzivní a ztřeštěné nápady. Sestry si jednoho rána vyrazí na nákupy, Fany však omylem označí za pachatele ozbrojené loupeže ve spořitelně snoubence jejich milované neteře Hermínky – Michala. Ten se přijel tetám představit, neočekávaně se ovšem stává obávaným zločincem hledaným policií. Když sestry zjistí svůj omyl, pokračují v pátrání na vlastní pěst a nakonec usvědčí skutečného pachatele.

Kriminální komedie, vyšperkovaná písňovými čísly, navazuje především na klasickou divadelní hru Josepha Kesselringa Jezinky a bezinky. Podskalský jako scenárista i režisér ovšem realizoval ryze český snímek využívající ospalé atmosféry jihočeského maloměsta i kolekce zábavných postav a postaviček. Dynamiku vyprávění dodala pohyblivá kamera Miroslava Ondříčka i přesné herecké obsazení, jemuž přesvědčivě dominuje Nataša Gollová v roli Fany. Andělku ztvárnila Eva Svobodová a v partu Michala využil svých komediálních schopností Jiří Hrzán. Iva Janžurová však zůstala v roli Hermínky značně nevyužitá.

Zdroj: Národní filmový archiv

Více informací

Dva muži hlásí příchod

Dva muži hlásí příchod

94 minut

Sedmdesátá a osmdesátá léta se do filmografie Václava Vorlíčka obtiskla i řadou titulů realizovaných na objednávku socialistického státu. Vedle nezapomenutelných snímků typu Dívky na koštěti (1971) nebo Tří oříšků pro Popelku (1973) tak v roce 1977 realizoval i komedii líčící žertovné příhody vojenského nováčka – nemotorného, naivního a čestného vojína Valenty, který opouští bezpečnou existenci opečovávaného synka a utkává se s nástrahami vojenské služby i prvního milostného vzplanutí. Hrdinu přezdívaného Švadlenka v oddechovém snímku působivě ztvárnil Jaromír Hanzlík. Partu půvabné dívky Julky, ze které se vyklube matka malého chlapce, se zhostila Jorga Kotrbová. Role hrdinova otcovského velitele – kapitána Sychry – připadla Josefu Somrovi.

Zdroj: Národní filmový archiv

Více informací

Bílá paní

92 minut

Kariéru úspěšného komediografa šedesátých let zahájil režisér Zdeněk Podskalský pronikavou satirickou komedií, inspirovanou povídkou spisovatele Karla Michala Jak Pupenec ke štěstí přišel. Michal, který se na filmu podílel jako scenárista, rozvinul původní anekdotickou historku do komplexní podoby, která Bílou paní proměnila v mrazivě jedovaté podobenství o dobové československé společnosti.

V Michalově příběhu se laskavé hradní strašidlo – šlechtična Perchta – stává v socialistické realitě obětí prolhaných a ziskuchtivých komunistických pohlavárů. Ti nesmějí připustit existenci zázraků, které by mohly zviditelnit jejich vlastní neschopnost. Přitom balamutí občany, kteří sice znají pravdu, ale mají pocit, že musejí před okolím – včetně svých nejbližších – předstírat všechno, co se od nich požaduje. Kvůli chybějícímu mostu tak nakonec „přecházejí“ řeku pod heslem „Drž hubu a plav“. Hrdina příběhu, hradní kastelán Jindřich Pupenec v podání Vlastimila Brodského, se marně pokouší vzdorovat panujícímu šílenství prostřednictvím rozumu opřeného o zdravou víru. Perchtina magická formulka „Věř, ale komu věříš, měř“ naopak vede nezničitelnou titulní postavu v symbolickém finále na pomyslné sídlo státní moci – Pražský hrad.

Podskalského snímek poslali cenzoři do takzvaného trezoru mezi filmy, které nesměly rozvrátit normalizační občanskou morálku. Půvabná hříčka nicméně zůstává jedním z nestárnoucích titulů, které představují žánrovou protiváhu k uměleckým dílům československé nové vlny. V titulní roli neztrácí půvab Irena Kačírková, zatímco komunistické manipulátory ve fiktivní vesnici Komonice si s chutí zahráli Rudolf Hrušínský a Miloš Kopecký.

Zdroj: Národní filmový archiv

Režie: Zdeněk Podskalský

Scénář: Karel Michal, Zdeněk Podskalský

Rok výroby: 1965

Hrají: Vlastimil Brodský, Rudolf Hrušínský, Miloš Kopecký, Irena Kačírková, Jiřina Bohdalová, Josef Bek, Čestmír Řanda, Václav Voska a další

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Blázni, vodníci a podvodníci

79 minut

Předčasně zemřelý režisér Tomáš Svoboda (1935–1981) se do historie českého filmu zapsal dvěma svéráznými, ztřeštěnými komediemi – Hodinářovou svatební cestou korálovým mořem (1979) a Blázny, vodníky a podvodníky (1980). Ti líčí osudy dvou sourozenců-recesistů v podání Jiřího Lábuse a Dagmar Veškrnové. Petr a Zuzana se vypraví na výlet s ženiným naivním nápadníkem Karlem (Luděk Sobota) a aranžérskou figurínou přezdívanou Ronald. V jihočeském kempu způsobí poprask mezi ochotníky, kteří zde inscenují Jiráskovu Lucernu. A jen tak mimochodem odhalí dvojici kšeftařů.

Ryze oddechový snímek zaujme hereckým obsazením. Ve své poslední dokončené roli se v něm objevuje Jiří Hrzán.

Zdroj: Národní filmový archiv

Režie: Tomáš Svoboda

Scénář: David Jan Novotný, Emanuel Kaněra, Tomáš Svoboda

Rok výroby: 1980

Hrají: Jiří Lábus, Dagmar Veškrnová, Luděk Sobota, Petr Nárožný, Laďka Kozderková, Josef Kemr, Jiří Hrzán, Karel Augusta, Josef Somr a další

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Bouřlivé víno

138 minut

„Vinná trilogie“ režiséra Václava Vorlíčka a scenáristy Miloše Macourka tvoří ve filmografii zkušených tvůrců – i v rámci celé normalizační kinematografie – svébytnou kapitolu. Komedie Bouřlivé víno, Zralé víno (1981) a Mladé víno (1986) představují pokus komplexně zhodnotit omyly nedávné domácí historie i budovatelskou přítomnost. Zatímco obě volná pokračování se snaží reagovat na současnost, Bouřlivé víno se odehrává v roce 1968. Jeho protagonista Janák, předseda JZD ve fiktivní jihomoravské vísce Pálavice, v „citlivém“ okupačním roce čelí snahám chamtivých vinařů vrátit se skrytě ke kapitalismu prostřednictvím soukromého podnikání. Atraktivitu snímku, vrcholně poplatného kánonům normalizační kinematografie, zvyšuje herecké obsazení s Vladimírem Menšíkem v čele.

Zdroj: Národní filmový archiv

Režie: Václav Vorlíček

Scénář: Jan Kozák, Miloš Macourek, Václav Vorlíček

Rok výroby: 1976

Hrají: Vladimír Menšík, Božidara Turzonovová, Jiří Vala, Čestmír Řanda, Slávka Budínová, Eva Trejtnarová, Jaroslav Moučka, Zdeněk Kryzánek, Rudolf Jelínek a další

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Co je vám, doktore?

81 minut

V polovině osmdesátých let využil režisér Vít Olmer hereckého charismatu Zdeňka Svěráka v dvojici zajímavých tragikomedií. Po snímku Co je vám, doktore? (1984) společně realizovali ještě film Jako jed (1985), na němž se ovšem Svěrák už nepodílel jako scenárista. První ze jmenovaných titulů ovšem spojuje kvality, kterými si Zdeněk Svěrák dokázal zajistit pozici jednoho z nejzajímavějších autorů současnosti.

Svěrák si v tragikomedii Co je vám, doktore? napsal na tělo hlavního protagonistu – idealistického, skromného muže, který si nespokojenost s realitou navenek kompenzuje humorným nadhledem. Problémy čtyřicetiletého zubaře Burdy se ovšem prohlubují a doženou ho ke vzpouře proti dosavadnímu způsobu života. Touha po prostém životě v přírodě zavede technofobního hrdinu z velkoměsta do hor, do společnosti nové, mladší ženy, která se k němu svými názory hodí lépe než jeho dosavadní manželka Blanka. Idealistický útěk na „čistý“ venkov ovšem končí realisticky – návratem zpět do města. Hrdina však nachází – stejně jako většina svěrákovských postav – novou naději v narození potomka. Motiv „cesty z města“ rezonuje v české kinematografii nejsilněji v autorském díle režiséra Tomáše Vorla, ovšem Olmerův snímek už předznamenává řadu prvků příznačných pro daný tematický okruh.

Nadčasové pojetí z filmu Co je vám, doktore? vytěžuje mnohem víc než jen dobovou ekologickou agitku realizovanou v souladu s prioritami socialistického státu. Zubař Burda je svěrákovským prototypem nevýbojného, obyčejného člověka, který se své nesmělé snění pokouší proměnit ve skutečnost. Společnost, soustředěná na hmotné požitky, však jeho introvertnímu naladění nepřeje v žádné době. Film Co je vám, doktore? tak i po letech představuje pronikavý, a přesto laskavý vhled do nitra české povahy. Zdeňku Svěrákovi v rolích „Burdových žen“ zdařile sekundují Iva Hüttnerová (Blanka) a Ivona Krajčovičová (Tereza).

Zdroj: Národní filmový archiv

Režie: Vít Olmer

Scénář: Antonín Máša, Zdeněk Svěrák, Vít Olmer

Rok výroby: 1984

Hrají: Zdeněk Svěrák, Ivona Krajčovičová, Iva Hüttnerová, Ondřej Pavelka, Karel Brožek, Eva Asterová, Arnoštka Červená, Eva Holubová, Bronislav Poloczek a další

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Drahé tety a já

75 minut

Zdeněk Podskalský patřil k těm několika autorům, kteří ani v sedmdesátých letech nepodlehli ideologickým tlakům a nabízeli filmovým divákům kvalitní zábavu. Jako příklady mohou posloužit muzikál Noc na Karlštejně (1973), tragikomedie Kulový blesk (1978) nebo bláznivá hudební komedie Trhák (1980). Dalším důkazem Podskalského zajímavosti je veselohra s kriminálními prvky Drahé tety a já, která vznikla v roce 1974. Jako základ pro nestárnoucí snímek posloužil režisérovi vlastní scénář. To pro Podskalského filmovou práci nebylo typické (v případě Ďábelských líbánek /1970/ či Křtin /1981/ spolupracoval se zkušeným Jaroslavem Dietlem). Drahé tety a já tedy můžeme považovat za autorské dílo svého tvůrce.

Jde o rozmarný příběh dvou starých sester – staré panny Fany a vdovy Andělky – sdílejících jak společnou domácnost, tak impulzivní a ztřeštěné nápady. Sestry si jednoho rána vyrazí na nákupy, Fany však omylem označí za pachatele ozbrojené loupeže ve spořitelně snoubence jejich milované neteře Hermínky – Michala. Ten se přijel tetám představit, neočekávaně se ovšem stává obávaným zločincem hledaným policií. Když sestry zjistí svůj omyl, pokračují v pátrání na vlastní pěst a nakonec usvědčí skutečného pachatele.

Kriminální komedie, vyšperkovaná písňovými čísly, navazuje především na klasickou divadelní hru Josepha Kesselringa Jezinky a bezinky. Podskalský jako scenárista i režisér ovšem realizoval ryze český snímek využívající ospalé atmosféry jihočeského maloměsta i kolekce zábavných postav a postaviček. Dynamiku vyprávění dodala pohyblivá kamera Miroslava Ondříčka i přesné herecké obsazení, jemuž přesvědčivě dominuje Nataša Gollová v roli Fany. Andělku ztvárnila Eva Svobodová a v partu Michala využil svých komediálních schopností Jiří Hrzán. Iva Janžurová však zůstala v roli Hermínky značně nevyužitá.

Zdroj: Národní filmový archiv

Režie: Zdeněk Podskalský

Scénář: Zdeněk Podskalský

Rok výroby: 1974

Hrají: Nataša Gollová, Eva Svobodová, Iva Janžurová, Jiří Hrzán, Ota Sklenička, Svatopluk Beneš, Jiří Koutný, Věra Bublíková, Jan Faltýnek a další

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Dva muži hlásí příchod

94 minut

Sedmdesátá a osmdesátá léta se do filmografie Václava Vorlíčka obtiskla i řadou titulů realizovaných na objednávku socialistického státu. Vedle nezapomenutelných snímků typu Dívky na koštěti (1971) nebo Tří oříšků pro Popelku (1973) tak v roce 1977 realizoval i komedii líčící žertovné příhody vojenského nováčka – nemotorného, naivního a čestného vojína Valenty, který opouští bezpečnou existenci opečovávaného synka a utkává se s nástrahami vojenské služby i prvního milostného vzplanutí. Hrdinu přezdívaného Švadlenka v oddechovém snímku působivě ztvárnil Jaromír Hanzlík. Partu půvabné dívky Julky, ze které se vyklube matka malého chlapce, se zhostila Jorga Kotrbová. Role hrdinova otcovského velitele – kapitána Sychry – připadla Josefu Somrovi.

Zdroj: Národní filmový archiv

Režie: Václav Vorlíček

Scénář: Gustav Oplustil, Václav Vorlíček

Rok výroby: 1975

Hrají: Jaromír Hanzlík, Jorga Kotrbová, Dáša Neblechová, Čestmír Řanda, Josef Somr, Tomáš Töpfer, Stella Zázvorková, Vladimír Menšík, Václav Postránecký, Vítězslav Jandák a další

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

předchozí
následující