menu

Takový je život

Takový je život

72 minut

Sociální drama Takový je život (uváděný též pod názvem Román pražské pradleny) režiséra Carla Junghanse patří spolu s filmy Erotikon a Svatý Václav k vrcholům české němé kinematografie. Junghans nemohl pro svůj levicový námět nalézt v Německu financiéra. V roce 1929 se v Praze seznámil s hercem Theodorem Pištěkem, kterého látka zaujala a který sehnal peníze. Ač byl snímek natočen za dvanáct dní v ateliéru a za deset filmovacích dnů v exteriéru, během realizace finance stále docházely a Pištěk si musel půjčovat. Nakonec se plánovaný rozpočet filmu 80 000 korun rozrostl na více jak 200 000 Kč (některé role hráli zahraniční herci, kteří museli být v Praze ubytováni). Berlínská premiéra proběhla úspěšně a film byl vřele přijat i jinde ve světě (a také českou kritikou), ale v Praze byl uveden až po cenzurních úpravách v květnu 1930. V té době ovšem už v biografech vítězil zvukový film a Takový je život se v hlavním městě promítal sotva týden v druhořadých kinech bez většího zájmu obecenstva. Pištěk až do roku 1941 splácel dluh za snímek sám, což ho nutilo brát ve 30. letech ve filmu cokoli se nabízelo.

Film i dnes zaujme nejenom silným naturalistickým námětem, prací s kamerou a střihem, zjevně inspirovaným sovětskými montážními filmy, ale i hereckými výkony Rusky Very Baranovské a budoucích manželů Theodora Pištěka a Máni Ženíškové. Především Pištěk získal možnost hrát výraznou charakterní roli zhýralého uhlíře, a vymanit se tak ze šablony salonních i měšťáckých otců a Kondelíků.

Řadu let byl film pokládán za ztracený, až po druhé světové válce byla nalezena jedna kopie. Na přelomu let 1958 a 1959 proběhla pod dohledem režiséra Elmara Klose rekonstrukce filmu, byly vytvořeny nové úvodní titulky a mezititulky (film kromě názvů jednotlivých kapitol žádné jiné neobsahuje) a byl ozvučen hudbou Zdeňka Lišky. Znovu uveden byl v září 1959.

Zdroj: Národní filmový archiv

Více informací

Nebe a dudy

92 minut

V protektorátní filmografii Jindřicha Plachty zaujímá důležité místo tragikomedie o nepřístupném továrníkovi, který změní svůj pohled na svět po setkání s dobrosrdečným skalákem Fáberou. Právě v roli prostého, láskyplného muže z lidu mohl Plachta osvědčit herecké kvality, díky kterým si v domácím filmu už od 20. let udržoval diváckou oblibu. Zkušený režisér Vladimír Slavínský v roce 1941 nabídl divákům kvalitní žánrovou podívanou bez překvapení, což se projevilo i v obsazení dalších rolí. Továrníka Bartoše ztvárnil Jaroslav Marvan jako dalšího ze svých zprvu nesympatických hrdinů, kteří v sobě pod vlivem okolí objeví vlídnost. Zamilovaný pár z opačných stran společenské barikády – Bartošova synovce Oldřicha a Fáberovu dceru Anči – ztvárnili Raoul Schránil a Jana Romanová.

Zdroj: Národní filmový archiv

Režie: Vladimír Slavínský

Scénář: František Vlček

Rok výroby: 1941

Hrají: Jindřich Plachta, Jana Romanová, Jiří Blahník, Lumír Blahník, Jaroslav Marvan, Raoul Schránil, Antonie Nedošinská, Zdeněk Podlipný, František Filipovský a další

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Přednosta stanice

88 minut

V roce 1941 přidal Vlasta Burian do své filmografie veselohru o notorickém černém pasažérovi Ťopkovi, který se na domovském venkovském nádraží zaplete do dvojnické situace. Před generálním inspektorem drah Kokrhelem (Jaroslav Marvan) se totiž vydává za nepřítomného přednostu stanice. Chce tak jednak pomoct přednostově půvabné manželce Julii (Zita Kabátová), jednak uniknout postihu obávaného úředníka.

Režisérem divácky oblíbeného snímku, v němž si Burian zazpíval i titulní písničku, byl Jan Sviták. Ten působil jako herec a posléze režisér v Divadle Vlasty Buriana, od roku 1933 se však angažoval také ve filmu. Přednosta stanice je posledním titulem žánrově rozmanité filmografie tvůrce, kterého v květnu 1945 za nejasných okolností zlynčoval dav zfanatizovaných vlastenců.

Zdroj: Národní filmový archiv

Režie: Jan Sviták

Scénář: Václav Wasserman

Rok výroby: 1941

Hrají: Vlasta Burian, Antonín Zacpal, Zita Kabátová, Jaroslav Marvan, Čeněk Šlégl, Růžena Šlemrová, Václav Trégl, Theodor Pištěk, Marie Norrová a další

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Přítelkyně pana ministra

89 minut

V roce 1940 stvrdila Adina Mandlová svůj hvězdný kredit společenskou veselohrou, ve které si zahrála obyčejnou písařku, jíž se povede díky shodě náhod získat životní štěstí. Julinka Svobodová se totiž jednoho dne sveze výtahem s ministrem obchodu Horákem, který bydlí ve stejném domě. Pomluva, že půvabná úřednice je politikovou milenkou, dívce pomůže k místu sekretářky a nakonec i k lásce jejího mladého šéfa Jana. Ten si ovšem nejprve musí uvědomit, že firmě k rozvoji a jemu k povýšení nepomohla žádná protekce, kterou Julinka vyjednala u vlivného přítele.

Zkušený režisér Vladimír Slavínský v roce 1940 natočil oddechovou podívanou, ve které Mandlová krátce po Kristianovi znovu vytvořila svižně romantický filmový pár s Oldřichem Novým. Role ministra připadla Jaroslavu Marvanovi.

Zdroj: Národní filmový archiv

Režie: Vladimír Slavínský

Scénář: Vladimír Slavínský

Rok výroby: 1940

Hrají: Adina Mandlová, František Paul, Zdeňka Baldová, Oldřich Nový, František Kreuzmann, Jaroslav Marvan, Světla Svozilová a další

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Takový je život

72 minut

Sociální drama Takový je život (uváděný též pod názvem Román pražské pradleny) režiséra Carla Junghanse patří spolu s filmy Erotikon a Svatý Václav k vrcholům české němé kinematografie. Junghans nemohl pro svůj levicový námět nalézt v Německu financiéra. V roce 1929 se v Praze seznámil s hercem Theodorem Pištěkem, kterého látka zaujala a který sehnal peníze. Ač byl snímek natočen za dvanáct dní v ateliéru a za deset filmovacích dnů v exteriéru, během realizace finance stále docházely a Pištěk si musel půjčovat. Nakonec se plánovaný rozpočet filmu 80 000 korun rozrostl na více jak 200 000 Kč (některé role hráli zahraniční herci, kteří museli být v Praze ubytováni). Berlínská premiéra proběhla úspěšně a film byl vřele přijat i jinde ve světě (a také českou kritikou), ale v Praze byl uveden až po cenzurních úpravách v květnu 1930. V té době ovšem už v biografech vítězil zvukový film a Takový je život se v hlavním městě promítal sotva týden v druhořadých kinech bez většího zájmu obecenstva. Pištěk až do roku 1941 splácel dluh za snímek sám, což ho nutilo brát ve 30. letech ve filmu cokoli se nabízelo.

Film i dnes zaujme nejenom silným naturalistickým námětem, prací s kamerou a střihem, zjevně inspirovaným sovětskými montážními filmy, ale i hereckými výkony Rusky Very Baranovské a budoucích manželů Theodora Pištěka a Máni Ženíškové. Především Pištěk získal možnost hrát výraznou charakterní roli zhýralého uhlíře, a vymanit se tak ze šablony salonních i měšťáckých otců a Kondelíků.

Řadu let byl film pokládán za ztracený, až po druhé světové válce byla nalezena jedna kopie. Na přelomu let 1958 a 1959 proběhla pod dohledem režiséra Elmara Klose rekonstrukce filmu, byly vytvořeny nové úvodní titulky a mezititulky (film kromě názvů jednotlivých kapitol žádné jiné neobsahuje) a byl ozvučen hudbou Zdeňka Lišky. Znovu uveden byl v září 1959.

Zdroj: Národní filmový archiv

Režie: Carl Junghans

Scénář: Carl Junghans

Rok výroby: 1929

Hrají: Vera Baranovskaja, Theodor Pištěk, Máňa Ženíšková, Wolfgang Zilzer, Jindřich Plachta, Manja Kellerová, Eman Fiala a další

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Cesta do hlubin študákovy duše

88 minut

Po studentské komedii Škola základ života (1938) realizoval režisér Martin Frič další snímek vycházející ze „študáckých“ textů spisovatele Jaroslava Žáka. Cesta do hlubin študákovy duše ovšem v roce 1939 přesáhla svým přirozeně vlasteneckým laděním hranice pouhé nezávazné zábavy. Rámec vyprávění tvoří zápisky gymnaziálního fyzikáře Rabišky, který dlouhodobě a s exaktním zaujetím studuje své žáky. Středobodem vyprávění jsou citlivý septimán Vaněk (Rudolf Hrušínský), který je talentovaným klavíristou, a laskavý, starý přírodopisec Matulka (Jindřich Plachta), který vinou trémy ještě nedokázal složit státnice. Studenti s pomocí mladého latináře Voříška (František Vnouček) použijí drobné lsti, aby oblíbenému učiteli pomohli. V hereckém obsazení vynikají zvláště dvaatřicetiletý František Filipovský coby šprt Mazánek a třiatřicetiletý Ladislav Pešek jako energický žák Kulík.

Zdroj: Národní filmový archiv

Režie: Martin Frič

Scénář: Martin Frič, Jan Kaplan, Jaroslav Žák

Rok výroby: 1939

Hrají: Jindřich Plachta, Jaroslav Průcha, Jaroslav Marvan, Miloš Nedbal, František Kreuzmann, Jarmila Holmová, Ladislav Pešek, Rudolf Hrušínský, František Filipovský a další

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Tři vejce do skla

85 minut

Vlasta Burian se v roce 1937 po dvouleté pauze vrátil k filmování snímkem, ve kterém populárního herce podpořili osvědčení spolupracovníci – scenárista Václav Wasserman a režisér Martin Frič. V „senzační“ zápletce dostal oblíbený komik roli policejního zaměstnance Vincence Babočky, který své zanedbané kriminalistické ambice náležitě vyventiluje na dovolené v Karlových Varech. Díky podobnosti s dobrodruhem Weberem totiž dostane Babočka možnost odhalit zločince, kteří hodlají uloupit diamanty maháradži z Yohiru. Postava skutečného Webera a Babočkův převlek za knížete Nariškina poskytly Burianovi příležitost rozehrát naplno hned několik různorodých postav. Dalších rolí v divácky oblíbeném snímku se ujali Jaroslav Marvan, Čeněk Šlégl či Antonín Novotný.

Zdroj: Národní filmový archiv

Režie: Martin Frič

Scénář: Václav Wasserman

Rok výroby: 1937

Hrají: Vlasta Burian, Rudolf Kadlec, Karel Dostal, Helena Bušová, Antonín Novotný, Bohuš Záhorský, Míla Reymonová, Theodor Pištěk, Jaroslav Marvan a další

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

U pokladny stál…

97 minut

Posledním filmovým titulem, který režisér Karel Lamač natočil těsně před emigrací z nacisty ohrožené vlasti, byla dvojnická komedie s Vlastou Burianem v hlavní roli. Populární komik si ve filmu zahrál nemocničního ošetřovatele Kryštofa Rozrucha, který díky záměně se svým nadřízeným, váženým primářem Markem, získá od nemocenské pojišťovny lázeňský pobyt. V lázních Rochov se ošetřovatel setkává se skutečným Markem, který se naopak před svou přítelkyní Hedou vydává za Rozrucha, aby vyzkoušel sílu její nezištné lásky.

Veselohra plná záměn poskytla Burianovi a jeho hereckým kolegům dostatek příležitostí k improvizacím. Baladu o deliriu tremens, kterou Rozruch počastuje opilého lékaře Brenera (Jaroslav Marvan), napsal přímo pro film autor divadelní předlohy Jiří Verner.

Zdroj: Národní filmový archiv

Režie: Karel Lamač

Scénář: Václav Wasserman

Rok výroby: 1939

Hrají: Vlasta Burian, Jaroslav Marvan, Ladislav Hemmer, Adina Mandlová, Marie Blažková, Čeněk Šlégl, Anna Gabrielová, Antonín Streit a další

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Ze soboty na neděli

73 minut

Digitálně restaurované melodrama Gustava Machatého Ze soboty na neděli vrátil roku 2017 Národní filmový archiv do kin osmdesát šest let po původní premiéře v roce 1931. Ač tento snímek bývá v Machatého tvorbě zmiňován méně než slavnější erotická dramata Erotikon (1929) a Extase (1932), dosahuje srovnatelných kvalit. Machatý se opět obklopil štábem spolehlivých spolupracovníků (na námětu a scénáři s ním spolupracoval Vítězslav Nezval, za kameru se postavil Václav Vích, hudbu složil Jaroslav Ježek a architektem byl Alexander Hackenschmied).

Snímek vyniká realistickým pohledem na noční život Prahy na přelomu 20. a 30. let 20. století. Je však ozvláštněn poetickým pohledem, některými avantgardními postupy a hrou se symboly, asociacemi i náznaky. Současně je vzácnou ukázkou, jak v začátcích výroby zvukových filmů bylo možné pracovat se zvukovou, hudební i ruchovou složkou, využívající kontrapunkt k obrazu. Kromě Jiřiny Šejbalové a debutující Magdy Maděrové zaujme především sympatický herecký projev L. H. Struny, jenž byl zejména v období němého filmu pravidelně obsazován do záporných úloh.

Zdroj: Národní filmový archiv

Režie: Gustav Machatý

Scénář: Vítězslav Nezval, Gustav Machatý

Rok výroby: 1931

Hrají: L. H. Struna, Magda Maděrová, Jiřina Šejbalová, Karel Jičínský, R. A. Dvorský, F. X. Mlejnek, Mimi Erbenová, Jan Richter a další

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Karel Havlíček Borovský

59 minut

Karel Havlíček se po dvouletém pobytu v Rusku vrací do Německého Brodu k rodičům. Otec však mezitím zemřel. Havlíček se brzy zapojí do společenského života Brodu. Zamiluje se do Fanny Weidenhofferové, ale její rodiče chtějí za zetě někoho výše postaveného. Havlíček odjede do Prahy a na doporučení Palackého se stane redaktorem Pražských Novin. Po čase se seznámí s Julií Sýkorovou a ožení se s ní. Přišel rok 1848. Po památné schůzi ve Svatováclavských lázních obsadila Prahu Windischgrätzova vojska a revoluci krvavě potlačila. Vídeň chce nejprve Havlíčka získat ke spolupráci. Havlíček odmítne a je zbaven možnosti publikovat v Praze. Přesídlí proto do Kutné Hory, kde začne vydávat časopis Slovan. Pro pobuřování je souzen, ale nakonec je osvobozen. Před vánocemi je však znovu zatčen a deportován do Brixenu, kde je odloučen od světa. Když se po třech a půl letech vrátí domů, je už jeho žena po smrti. Zlomený Havlíček chřadne a v červenci 1856 umírá. (Podle dobového popisku.)

Zdroj: Národní filmový archiv

Režie: Karel Lamač, Theodor Pištěk

Scénář: Karel Lamač, Theodor Pištěk

Rok výroby: 1925

Hrají: Jan W. Speerger, Anny Ondráková, Karel Lamač, Mary Jansová, Anna Opplová, Otto Zahrádka, Robert Ford, Rudolf Stahl, Theodor Pištěk a další

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Muži v offsidu

95 minut

Humoristický román Karla Poláčka se od svého vydání těšil živému čtenářskému zájmu. Nápad přenést příběh o vášnivých fotbalových fanoušcích na filmové plátno se realizoval roce 1931 pod režijním vedením osvědčeného Svatopluka Innemanna. Úspěšný režisér němých snímků teprve zkoumal technické ošidnosti zvukového filmu, přesto však vznikla nestárnoucí komedie, která vdechla filmový život poláčkovským hrdinům i spisovatelovu humoru. V roli žižkovského obchodníka Načeradce, který oddanost „svému“ fotbalovému klubu S. K. Slavie staví vysoko nad své rodinné i pracovní povinnosti, exceluje Hugo Haas. Part Krejčího Habáska, který s dospělým synem Emanem fandí mužstvu S. K. Viktorie, připadl Jindřichu Plachtovi. O rok později natočil Gustav Machatý podle Poláčkovy předlohy komedii Načeradec, král kibiců, opět s Haasem.

Zdroj: Národní filmový archiv

Režie: Svatopluk Innemann

Scénář: Josef Neuberg, František Tichý, Vladimír Rýpar

Rok výroby: 1931

Hrají: Hugo Haas, Jožka Vanerová, Felix Kühne, Jindřich Plachta, Eman Fiala, Betty Kyslíková, Theodor Pištěk, Ella Nollová, Jiřina Štěpničková

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Naši furianti

97 minut

Nejbohatší sedlák a starosta v Honicích Dubský má syna Václava. První radní ve vsi a rovněž bohatý sedlák Bušek je otcem Verunky. Mladí lidé se mají rádi a chtěli by se vzít. Otcové jsou však tvrdohlaví a neustále mají mezi sebou spory. Pro množící se krádeže má být ve vsi ustanoven ponocný. Jedním kandidátem je vysloužilý voják Bláha, jehož podporuje Dubský. Bušek chce zase prosadit krejčího Fialu. Fialova dcera napíše dopis vyhrožující paličstvím, jehož autorství je připisováno Bláhovi. Když se ukáže, kdo napsal výhružný dopis, stává se ponocným Bláha. Rozlícený Bušek odmítá dát souhlas se svatbou obou mladých lidí. Zoufalý Václav se chce nechat naverbovat na vojnu. Až hrozba vězení za pytláctví, jehož svědky byli Verunka s Václavem, přiměje Buška ke změně názoru. Před zraky svých spoluobčanů podává Dubskému ruku na usmířenou.

Zdroj: Národní filmový archiv

Režie: Vladislav Vančura, Václav Kubásek

Scénář: Vladislav Vančura, Václav Kubásek

Rok výroby: 1937

Hrají: Václav Vydra st., Antonie Nedošinská, Zdeněk Hora, František Havel, Jaroslav Vojta, Míla Mellanová, Zlata Hajdúková, Jindřich Plachta a další

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Revizor

70 minut

Ivan Alexandrovič Chlestakov, chudý úředník z Petrohradu, přijíždí se svým sluhou Josefem do provinčního městečka, kde se ubytuje na dluh v místním hostinci. Současně přichází městskému hejtmanovi varovný dopis, který upozorňuje na návštěvu revizora z Petrohradu. Chlestakov svým suverénním jednáním vzbudí dojem, že revizorem je právě on. Hejtman a místní honorace zakrývají nedostatky města, které zavinili svým jednáním, podvody a korupcí, a pokoušejí se Chlestakova podplatit. Mazaný Chlestakov okamžitě pochopí výhody, jež mu nabízí role revizora a utvrzuje všechny v jejich omylu.

Zdroj: Národní filmový archiv

Režie: Martin Frič

Scénář: Václav Šolín, Václav Menger

Rok výroby: 1933

Hrají: Vlasta Burian, Václav Trégl, Jaroslav Marvan, Zdeňka Baldová, Truda Grosslichtová, Theodor Pištěk, Václav Menger, František Hlavatý a další

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

předchozí
následující