menu

Fashion Pack – Zlatá osmdesátá

Fashion Pack – Zlatá osmdesátá

55 minut

V sedmdesátých letech znamenala francouzská móda pro lidi po celém světě vše –hlavně návrháři jako Yves Saint Laurent a Hubert de Givenchy. V osmdesátých letech však přišla nová generace designérů a vše změnila.

Ambicí této série je ukázat, jak historie, politika a kultura ovlivnily módu a naopak, jak móda ovlivnila společnost a celosvětově vyvolala nové kulturní trendy a směry.

Každá epizoda se točí okolo čtyř globálně nejuznávanějších designérů. Na příkladech událostí z počátku nového desetiletí pak ukazuje celistvý obraz módy, kultury, politiky a společenského života této dekády.

Dokumentární cyklus nabízí několikavrstvou a výborně zdokumentovanou interpretaci posledních třiceti let módy, napěchovanou doposud nevysílanými záběry a exkluzivními rozhovory s klíčovými hráči této doby (designéry, spolupracovníky, múzami a modelkami i modely, novináři, módními redaktory, spisovateli či manažery). Před vašimi zraky se tak odehraje příběh o kreativitě, penězích, lidském egu, úspěších… a pádech.

Více informací

Adéla ještě nevečeřela

Adéla ještě nevečeřela

102 minut

Jedním z filmů, které šířily v sedmdesátých letech dobré jméno československé kinematografie po světě, byla detektivní parodie Adéla ještě nevečeřela. Při její realizaci se režisér Oldřich Lipský znovu setkal se scenáristou Jiřím Brdečkou, podle jehož předlohy už napsal a natočil v roce 1964 kovbojskou parodii Limonádový Joe aneb Koňská opera. Stejně jako Joe, i Adéla těží z okouzlení autorů americkým literárním a filmovým brakem, který byl v době vzniku filmu v českých zemích dávno zapomenutý.

Protagonistou vyprávění je soukromý detektiv Nick Carter – literární postava, jež se ve filmu objevovala v různých podobách už od němé éry. Brdečka s Lipským ovšem neprůstřelného, geniálního, mužného a sofistikovanou technikou vyzbrojeného „nejlepšího pátrače amerického“ nechali přijet do secesní Prahy na přelomu 19. a 20. století. Ta je pro postavu v podání slovenského herce Michala Dočolomanského (předabovaného Františkem Němcem) „exotickým“ světem plným nečekaných překvapení.

Případ záhadného zmizení v domě hraběnky Thunové má nedostižnému Američanovi pomoct vyřešit zkušený komisař Ledvina (přesný Rudolf Hrušínský) – bodrý a požitkářský znalec pražského podsvětí a plzeňského piva. Dvojice po všech stránkách odlišných společníků se dostává na stopu zlovolného barona von Kratzmara (vynikající Miloš Kopecký), který vypěstoval titulní, obrovskou masožravou květinu, jejíž chuťové buňky vždy spolehlivě nastartuje Mozartova ukolébavka.

Adéla, zrozená ze surrealistické fantazie výtvarníka Jana Švankmajera, je sice hlavní, ale nikoli jedinou atrakcí zábavného snímku. Ten hýří situačními i slovními gagy, které vycházejí často z konfrontace dokonalého detektiva s nelogickým a nevypočitatelným českým prostředím.

Zdroj: Národní filmový archiv

Více informací

Kosmonauti: Jak Rusko zvítězilo v závodě o vesmír, část první

Kosmonauti: Jak Rusko zvítězilo v závodě o vesmír, část první

52 minut

Tato fascinující série vypráví příběh ruského vesmírného programu od raných průkopníků po vědce 21. století.

Když Neil Armstrong v červenci roku 1969 udělal jeden velký krok pro lidstvo, Amerika se podle populárních názorů zapsala do historie jako vítěz ‚vesmírného závodu‘. Ale skutečnými průkopníky 20. století byli sověti.

Mezi lety 1961 a 1966 zaznamenali několik velkolepých historických úspěchů, včetně prvního muže a ženy ve vesmíru, první výstup do volného kosmu a první bezpilotní přistání na měsíci.

Do té doby se zdálo, že jsou Rusové nezastavitelní. Pak ale následovalo několik nešťastných událostí: Zemřel Sergei Korolev – kmotr vesmírného programu, jehož návrhy jsou dodnes používány pro stavbu raket. Krátce nato byl v letecké havárii zabit hrdina a ikona Jurij Gagarin.

Následky byly nesmírné. Bez hlavní postavy, která by vzbuzovala autoritu, se ruský vesmírný program začal rozpadat. Bez reprezentujícího Gagarina klesala morálka. Následovaly problémy mechanického rázu, které nakonec dovolily Američanům zasáhnout a zvítězit.

Tím to ovšem nekončilo. V důsledku porážky Rusové zreformovali svůj vesmírný program a v 70. letech dosáhli ještě většího úspěchu. V mnoha ohledech tak opět modernímu zkoumání vesmíru dominovali.

Tato série se zaměřuje na výše zmíněné události i mnohé další. Za použití dosud nezveřejněných archivních rozhovorů odhaluje příběh vesmírného závodu z pohledu druhé strany železné opony.

Více informací

Bota jménem Melichar

Bota jménem Melichar

71 minut

Autorkou scénáře Troškova celovečerního debutu byla Jana Knitlová, která se tři roky předtím prosadila zdařilým scénářem k rodinné komedii Věry Plívové-Šimkové Krakonoš a lyžníci (1980). Také protagonisty filmu Bota jménem Melichar jsou děti – žáci jedné pražské školy, kteří prožívají se svými rodiči a učiteli více či méně úsměvné příhody.

Malý Honzík sní o tom, že při správné strategii propadne zpátky do milované školky, zatímco jeho starší sestra Jolanka bolestně prožívá první dětskou lásku i nespravedlivé obvinění z krádeže luxusních bot. Mladá učitelka Adamová zase zápasí s nepoddajným školníkem i s nástrahami nového areálu, nutícího všechny k neustálému přezouvání. Lehká detektivní zápletka kolem pátrání po neznámém zloději obuvi a svršků zastřešuje epizodické vyprávění plné živých a barvitých postav.

Neokázalý, vkusně zábavný snímek ukazuje školu jako idylické a veselé prostředí zanášené komplikacemi zvenčí – ať už ze strany vychytralé zlodějky nebo architekta, který vymyslel experimentální školní areál bez ohledu na potřeby jeho uživatelů. V hlavních rolích nestárnoucího rodinného filmu zaujmou David Rauch jako Jolančina láska Radim či Martin Šotola coby zvídavý Honzík. Slunnou atmosféru filmu doplňují písně dobového dua Petr Kotvald a Stanislav Hložek – především kultovní Holky z naší školky. Ve filmografii příštího populistického hitmakera Zdeňka Trošky tvoří Bota jménem Melichar jednu z výjimek: spontánně se líbila nejen divákům, ale i dobové filmové kritice.

Zdroj: Národní filmový archiv

Více informací

Krakonoš a lyžníci

Krakonoš a lyžníci

72 minut

Zkušená režisérka Věra Plívová-Šimková do své filmografie v roce 1980 přidala další zdařilý, divácky úspěšný rodinný snímek. Debutující scenáristka Jana Knitlová nabídla osvědčené autorce filmů pro děti a mládež vyprávění odehrávající se na počátku 20. století v Krkonoších. Hrdiny příběhu situovaného do romanticky zasněžených exteriérů jsou sourozenci Jenda a Matěj Pelčovi, kteří načerno vypomáhají při práci ve sklářských hutích. Z každodenní rutiny kluky vytrhne proslulý pašerák, který uniká zlovolným ochráncům oficiální spravedlnosti – financům – na nejnovějším vynálezu pocházejícím z Norska: na lyžích. Muž, který pro obyvatele krkonošské vísky ztělesňuje vzpouru proti nespravedlivé c. a k. vrchnosti, nakazí svou vášní pro lyžování nejen zvídavé kluky, ale i jejich učitele. Honba na pašeráka však ještě zdaleka není u konce.

Rozmarný příběh o tom, jak se do Krkonoš dostaly lyže, nabízí dětským divákům hravou podívanou plnou humoru, poezie a dobrodružství. Sociální otázky spojené s nuzným životem českých sklářů v poetizovaném vyprávění nezazní. V roli pašeráka, ve kterém malí hrdinové vidí samotného spravedlivého pána hor – Krakonoše –, se objevuje charismatický Karel Heřmánek. Postavu dobráckého učitele, který ve svých žácích podporuje vlastenecké cítění, ztvárnil Ondřej Havelka. Do dětských rolí si režisérka už tradičně vybrala neherce, jejichž přirozené výkony přispívají k autentické atmosféře celého snímku. Hravost vyprávění zvyšuje hudba Petra Hapky. Osvědčený kameraman Emil Sirotek pak z náročného natáčení na sněhu dokázal vytěžit vizuálně podmanivou poctu horské krajině, jež se živě proměňuje v době mezi masopustem a Velikonocemi.

Krakonoš a lyžníci patří právem mezi nejoblíbenější filmy pro děti a mládež realizované v sedmdesátých a osmdesátých letech.

Zdroj: Národní filmový archiv

Více informací

Jadrná historie jaderných bomb

52 minut

Zatrpklá filmová historie atomových chyb a nedorozumění odhalující utajené a zapomenuté epizody studené války.

Podíváme se například na nechtěné shození jaderné bomby na dům vlakového průvodčího Woltera Gregga a na natáčení filmu Johna Waynea v radioaktivním kaňonu.

Studená válka bylo obdobím, kdy vše muselo být vyšší, rychlejší a větší bez ohledu na rizika. Vědci přicházeli s nápady, které byly do té doby nemyslitelné, od ozářených obřích arašídů po atomové kanóny. Tento film se podívá na některé z nejšílenějších nápadů a vynálezů té doby.

Režie: Rudolph Herzog

Produkce: Ilona Grundmann Filmproduction, ZDF, ZDF Enterprises, ARTE

Země původu: Německo

 

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Fashion Pack – Zlatá osmdesátá

55 minut

V sedmdesátých letech znamenala francouzská móda pro lidi po celém světě vše –hlavně návrháři jako Yves Saint Laurent a Hubert de Givenchy. V osmdesátých letech však přišla nová generace designérů a vše změnila.

Ambicí této série je ukázat, jak historie, politika a kultura ovlivnily módu a naopak, jak móda ovlivnila společnost a celosvětově vyvolala nové kulturní trendy a směry.

Každá epizoda se točí okolo čtyř globálně nejuznávanějších designérů. Na příkladech událostí z počátku nového desetiletí pak ukazuje celistvý obraz módy, kultury, politiky a společenského života této dekády.

Dokumentární cyklus nabízí několikavrstvou a výborně zdokumentovanou interpretaci posledních třiceti let módy, napěchovanou doposud nevysílanými záběry a exkluzivními rozhovory s klíčovými hráči této doby (designéry, spolupracovníky, múzami a modelkami i modely, novináři, módními redaktory, spisovateli či manažery). Před vašimi zraky se tak odehraje příběh o kreativitě, penězích, lidském egu, úspěších… a pádech.

Režie: Olivier Nicklaus

Produkce: Arte France, Lalala Productions

Země původu: Francie

 

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Humanoidní roboti

5 minut

I když jsme ve vývoji robotů došli daleko, stále neexistuje humanoidní robot s mozkem a motorikou na takové úrovni, jakou vládne člověk. Proč tomu tak je?

Produkce: MIT, K12Videos

Licence

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Adéla ještě nevečeřela

102 minut

Jedním z filmů, které šířily v sedmdesátých letech dobré jméno československé kinematografie po světě, byla detektivní parodie Adéla ještě nevečeřela. Při její realizaci se režisér Oldřich Lipský znovu setkal se scenáristou Jiřím Brdečkou, podle jehož předlohy už napsal a natočil v roce 1964 kovbojskou parodii Limonádový Joe aneb Koňská opera. Stejně jako Joe, i Adéla těží z okouzlení autorů americkým literárním a filmovým brakem, který byl v době vzniku filmu v českých zemích dávno zapomenutý.

Protagonistou vyprávění je soukromý detektiv Nick Carter – literární postava, jež se ve filmu objevovala v různých podobách už od němé éry. Brdečka s Lipským ovšem neprůstřelného, geniálního, mužného a sofistikovanou technikou vyzbrojeného „nejlepšího pátrače amerického“ nechali přijet do secesní Prahy na přelomu 19. a 20. století. Ta je pro postavu v podání slovenského herce Michala Dočolomanského (předabovaného Františkem Němcem) „exotickým“ světem plným nečekaných překvapení.

Případ záhadného zmizení v domě hraběnky Thunové má nedostižnému Američanovi pomoct vyřešit zkušený komisař Ledvina (přesný Rudolf Hrušínský) – bodrý a požitkářský znalec pražského podsvětí a plzeňského piva. Dvojice po všech stránkách odlišných společníků se dostává na stopu zlovolného barona von Kratzmara (vynikající Miloš Kopecký), který vypěstoval titulní, obrovskou masožravou květinu, jejíž chuťové buňky vždy spolehlivě nastartuje Mozartova ukolébavka.

Adéla, zrozená ze surrealistické fantazie výtvarníka Jana Švankmajera, je sice hlavní, ale nikoli jedinou atrakcí zábavného snímku. Ten hýří situačními i slovními gagy, které vycházejí často z konfrontace dokonalého detektiva s nelogickým a nevypočitatelným českým prostředím.

Zdroj: Národní filmový archiv

Režie: Oldřich Lipský

Scénář: Jiří Brdečka, Oldřich Lipský

Rok výroby: 1977

Hrají: Michal Dočolomanský, Rudolf Hrušínský, Miloš Kopecký, Ladislav Pešek, Naďa Konvalinková, Václav Lohniský, Květa Fialová, a další

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Dovolená s Andělem

76 minut

Revizor pražských dopravních podniků Gustav Anděl patří k nejpopulárnějším postavám poválečného československého filmu – a to bez ohledu na skutečnost, že dvojice komedií režiséra Bořivoje Zemana je ideologicky zabarvená dobou svého vzniku. Především první snímek z roku 1952 líčí socializaci nerudného, stárnoucího Anděla, který se na odborářské rekreaci zapojuje do širšího kolektivu. Místo zasloužené relaxace se rekreanti rozhodnou během dvoutýdenní dovolené přestavět bývalou hospodu na žňový útulek pro děti družstevníků.

Vedle fenomenálního Jaroslava Marvana v titulní roli se ve filmu objevili i Josef Kemr jako truhlář Vyhlídka či František Dibarbora jako slovenský svářeč Palko. Populární budovatelská komedie se v roce 1955 dočkala pokračování Anděl na horách, v němž se řada původních hrdinů znovu sejde na dovolené v zasněžených Tatrách.

Zdroj: Národní filmový archiv

Režie: Bořivoj Zeman

Scénář: Jaroslav Mottl, Bořivoj Zeman, Josef Neuberg, František Vlček

Rok výroby: 1952

Hrají: Jaroslav Marvan, Josef Pehr, Josef Kemr, Vladimír Ráž, Jana Dítětová, František Dibarbora, Stanislava Seimlová, Běla Jurdová a další

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Autisté: Místo mezi ostatními

92 minut

Autismus je pro nás stále velkou neznámou. Jedinou jistotou bohužel zůstává, že pro něj neexistuje žádná léčba. Neexistuje žádné řešení. Lidé trpící autismem žijí s touto nemocí celý život. Společnost tak dlouhodobě čelí stejné otázce: Jak se o lidi postižené autismem postarat?

Francie v této oblasti zaostává. Porovnáním zkušeností z jiných zemí jako je Itálie, Švédsko, Německo nebo kanadský Quebec, vám situaci ve Francii objasníme a ukážeme, že jisté způsoby, jak život autistům významně zlepšit, přece jen existují. Tak jako u každého důležitého společenské rozhodnutí i v tomto případě zjistíme, že neexistuje jen jedna správná možnost, jak k podobným problémům přistupovat.

Režie: Martin Blanchard, Marina Julienne

Produkce: Cineteve, Arte France

Země původu: Francie

 

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Kosmonauti: Jak Rusko zvítězilo v závodě o vesmír, část první

52 minut

Tato fascinující série vypráví příběh ruského vesmírného programu od raných průkopníků po vědce 21. století.

Když Neil Armstrong v červenci roku 1969 udělal jeden velký krok pro lidstvo, Amerika se podle populárních názorů zapsala do historie jako vítěz ‚vesmírného závodu‘. Ale skutečnými průkopníky 20. století byli sověti.

Mezi lety 1961 a 1966 zaznamenali několik velkolepých historických úspěchů, včetně prvního muže a ženy ve vesmíru, první výstup do volného kosmu a první bezpilotní přistání na měsíci.

Do té doby se zdálo, že jsou Rusové nezastavitelní. Pak ale následovalo několik nešťastných událostí: Zemřel Sergei Korolev – kmotr vesmírného programu, jehož návrhy jsou dodnes používány pro stavbu raket. Krátce nato byl v letecké havárii zabit hrdina a ikona Jurij Gagarin.

Následky byly nesmírné. Bez hlavní postavy, která by vzbuzovala autoritu, se ruský vesmírný program začal rozpadat. Bez reprezentujícího Gagarina klesala morálka. Následovaly problémy mechanického rázu, které nakonec dovolily Američanům zasáhnout a zvítězit.

Tím to ovšem nekončilo. V důsledku porážky Rusové zreformovali svůj vesmírný program a v 70. letech dosáhli ještě většího úspěchu. V mnoha ohledech tak opět modernímu zkoumání vesmíru dominovali.

Tato série se zaměřuje na výše zmíněné události i mnohé další. Za použití dosud nezveřejněných archivních rozhovorů odhaluje příběh vesmírného závodu z pohledu druhé strany železné opony.

Režie: Michael Lachmann

Produkce: BBC, Michael Lachmann, Jonathan Renouf

Země původu: Spojené království

 

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Bota jménem Melichar

71 minut

Autorkou scénáře Troškova celovečerního debutu byla Jana Knitlová, která se tři roky předtím prosadila zdařilým scénářem k rodinné komedii Věry Plívové-Šimkové Krakonoš a lyžníci (1980). Také protagonisty filmu Bota jménem Melichar jsou děti – žáci jedné pražské školy, kteří prožívají se svými rodiči a učiteli více či méně úsměvné příhody.

Malý Honzík sní o tom, že při správné strategii propadne zpátky do milované školky, zatímco jeho starší sestra Jolanka bolestně prožívá první dětskou lásku i nespravedlivé obvinění z krádeže luxusních bot. Mladá učitelka Adamová zase zápasí s nepoddajným školníkem i s nástrahami nového areálu, nutícího všechny k neustálému přezouvání. Lehká detektivní zápletka kolem pátrání po neznámém zloději obuvi a svršků zastřešuje epizodické vyprávění plné živých a barvitých postav.

Neokázalý, vkusně zábavný snímek ukazuje školu jako idylické a veselé prostředí zanášené komplikacemi zvenčí – ať už ze strany vychytralé zlodějky nebo architekta, který vymyslel experimentální školní areál bez ohledu na potřeby jeho uživatelů. V hlavních rolích nestárnoucího rodinného filmu zaujmou David Rauch jako Jolančina láska Radim či Martin Šotola coby zvídavý Honzík. Slunnou atmosféru filmu doplňují písně dobového dua Petr Kotvald a Stanislav Hložek – především kultovní Holky z naší školky. Ve filmografii příštího populistického hitmakera Zdeňka Trošky tvoří Bota jménem Melichar jednu z výjimek: spontánně se líbila nejen divákům, ale i dobové filmové kritice.

Zdroj: Národní filmový archiv

Režie: Zdeněk Troška

Scénář: Jana Knitlová

Rok výroby: 1983

Hrají: David Rauch, Tomáš Růžička, Regina Zahradníková, Michaela Krešlová, Milada Štýbrová, Martin Šotola, Magdalela Ledvinková, Eva Matějčková, Jiřina Jirásková a další

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Krakonoš a lyžníci

72 minut

Zkušená režisérka Věra Plívová-Šimková do své filmografie v roce 1980 přidala další zdařilý, divácky úspěšný rodinný snímek. Debutující scenáristka Jana Knitlová nabídla osvědčené autorce filmů pro děti a mládež vyprávění odehrávající se na počátku 20. století v Krkonoších. Hrdiny příběhu situovaného do romanticky zasněžených exteriérů jsou sourozenci Jenda a Matěj Pelčovi, kteří načerno vypomáhají při práci ve sklářských hutích. Z každodenní rutiny kluky vytrhne proslulý pašerák, který uniká zlovolným ochráncům oficiální spravedlnosti – financům – na nejnovějším vynálezu pocházejícím z Norska: na lyžích. Muž, který pro obyvatele krkonošské vísky ztělesňuje vzpouru proti nespravedlivé c. a k. vrchnosti, nakazí svou vášní pro lyžování nejen zvídavé kluky, ale i jejich učitele. Honba na pašeráka však ještě zdaleka není u konce.

Rozmarný příběh o tom, jak se do Krkonoš dostaly lyže, nabízí dětským divákům hravou podívanou plnou humoru, poezie a dobrodružství. Sociální otázky spojené s nuzným životem českých sklářů v poetizovaném vyprávění nezazní. V roli pašeráka, ve kterém malí hrdinové vidí samotného spravedlivého pána hor – Krakonoše –, se objevuje charismatický Karel Heřmánek. Postavu dobráckého učitele, který ve svých žácích podporuje vlastenecké cítění, ztvárnil Ondřej Havelka. Do dětských rolí si režisérka už tradičně vybrala neherce, jejichž přirozené výkony přispívají k autentické atmosféře celého snímku. Hravost vyprávění zvyšuje hudba Petra Hapky. Osvědčený kameraman Emil Sirotek pak z náročného natáčení na sněhu dokázal vytěžit vizuálně podmanivou poctu horské krajině, jež se živě proměňuje v době mezi masopustem a Velikonocemi.

Krakonoš a lyžníci patří právem mezi nejoblíbenější filmy pro děti a mládež realizované v sedmdesátých a osmdesátých letech.

Zdroj: Národní filmový archiv

Režie: Věra Plívová-Šimková

Scénář: Jana Knitlová

Rok výroby: 1980

Hrají: Milan Padalík, Jan Kreidl, Viktor Král, Vanda Krňanská, Ondřej Havelka, Karel Heřmánek, Jiří Prýmek, Karel Augusta, Václav Helšus a další

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Balónkové závodničky

6 minut

Vyrobte si s dětmi závodní autíčka poháněné balónky a vyzkoušejte s nimi závody. Zjistěte, čí autíčko je nejrychlejší.

Polární oceánograf Mark Brandon dělá doma se svými dcerami vědecké experimenty. Společně si užívají zkoumání fyziky, staveb a pohybu díky ručně dělaným závodním autům z kartonu, brček a balónků. Tento experiment si můžete vyzkoušet doma nebo ve třídě – je to způsob, jak děti naučit přemýšlet o věcech vědecky. Dotazováním se, vylepšováním designu a závoděním mezi sebou si můžou užít nejen zábavu, ale i vzdělávací aktivitu.

Produkce: The Royal Institution

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Čtvero ročních dob

52 minut

Čtvero ročních období od Antonia Vivaldiho patří mezi nejslavnější hudební skladby na světě. Dílo je dokonce tak známé, že ho umělci interpretují i extravagantními způsoby.

Od svého debutu v Benátkách ve 20. letech 18. století si Vivaldiho expresivní a sofistikovaná hudba získala nevídané mezinárodní uznání. Samotný Antonio byl jejím nejlepším ambasadorem. Jako virtuózní houslista předváděl publiku neobyčejné výkony, kterými nejlépe prezentoval sílu svého díla.

Čtvero ročních dob je svým koncertním programem unikátní. Období jsou tu doslova vyjádřena hudbou. Vivaldi vlastně stvořil přírodní operu, ve které sólisté neztvárňují hrdiny starověku, ale obyčejné tvory (zvířata nebo vinaře); přírodní elementy nebo snové světy.

Úspěch čtyř koncertů však současně zastínil ostatní Vivaldiho díla. Trvalo dvě staletí, než jsme si uvědomili jeho talent v plné šíři a než jsme ocenili rozmanitost jeho dalších skladeb.  

Režie: Philippe Beziat

Produkce: Arte France, 13 Productions

Země původu: Francie

 

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Hej-Rup!

99 minut

Přestože Jiří Voskovec a Jan Werich se živě zajímali o film, jejich aktivity spojené s Osvobozeným divadlem se do prvorepublikové kinematografie obtiskly jen sociálními komediemi Hej-Rup! (1934) a Svět patří nám (1937), které režíroval Martin Frič. Oba snímky z levicových pozic reflektují hospodářskou krizi, současně jsou však znamenitým svědectvím o mnohotvárném talentu svých tvůrců (kteří se spolu s Václavem Wassermannem coby scenáristé skryli pod pseudonym Formen). Komickou dvojici, kterou V¬+W ve filmu vytvořili, tvoří zkrachovalý továrník Jakub Simonides (Werich) a nezaměstnaný Filip Kornet (Voskovec). Sociální idyla vzniklá spojením nezaměstnaných hrdinů proti zlému kapitalistovi nese naštěstí rysy lehké ironické nadsázky. Ve filmu si vedle hlavních protagonistů zahrála i řada herců Osvobozeného divadla.

Zdroj: Národní filmový archiv

Režie: Martin Frič

Scénář: F. Formen, Martin Frič, Jiří Voskovc, Václav Wasserman, Jan Werich

Rok výroby: 1934

Hrají: Jiří Voskovec, Jan Werich, Helena Bušová, Josef  Skřivan, Theodor Pištěk, Zvonimir Rogoz, Alois Dvorský, Alexander Třebovský a další

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

předchozí
následující