menu

Tři oříšky pro Popelku

Tři oříšky pro Popelku

85 minut

Jednou z vůbec nejpopulárnějších filmových pohádek je snímek, který v roce 1973 natočil v česko-německé koprodukci režisér Václav Vorlíček. Šlo o první klasicky pojatou pohádku ze tří, které tvůrce populárních fantazijních snímků realizoval v sedmdesátých letech (následovaly snímky Jak se budí princezny /1977/ a Princ a Večernice /1978/). Zásluhu na kvalitách nestárnoucího snímku má i scenárista František Pavlíček, kterému ovšem komunistický režim zakázal působení v kultuře. V titulcích pohádky Princ Bajaja, již v roce 1971 realizoval Antonín Kachlík, se skryl pod jménem kolegyně Evy Košlerové, zatímco ve Třech oříšcích pro Popelku mu stejnou službu prokázala Bohumila Zelenková. Pavlíček ve scénáři citlivě propojil dvě pohádky Boženy Němcové – O Popelce a O třech sestrách. Současně opatřil původní typizované hrdiny složitějšími motivacemi a atraktivnějšími zálibami.

Vorlíčkova Popelka v bravurním podání Libuše Šafránkové je sice v honosném domě své macechy pohrdanou a chudou služkou, umí však jezdit na koni, střílet z kuše a lovit. Vedle emancipované hrdinky, jež umí přesvědčivě vystupovat i v mužských šatech, působí princ Pavla Trávníčka jako lehkomyslný mladíček, kterého spíš než ženitba a dvorské povinnosti zajímá zábava s kamarády. Cílevědomá kráska, která se vetře na královský ples, při němž si má vznešený mladík najít nevěstu, ovšem svému vyvolenému poskytne potřebnou lekci samostatnosti a dospělosti.

Lehce modernizovaná pohádka je mírně odkouzlená: nadpřirozené prvky zastupují jen hrdinčini zvířecí přátelé a titulní oříšky, ve kterých hrdinka najde šaty potřebné k získání prince. V česko-německém hereckém obsazení se vedle domácích herců (především Šafránkové, Trávníčka a energického Vladimíra Menšíka v roli čeledína Vincka) objevují i Rolf Hoppe jako král, Karin Leschová jako královna a Carola Braunbocková coby Popelčina nepřejícná nevlastní matka. Kultovní status si získala písnička Karla Svobody Kdepak ty ptáčku hnízdo máš, již pro film nazpíval Karel Gott.

Zdroj: Národní filmový archiv

Více informací

Léto s kovbojem

Léto s kovbojem

88 minut

Divácky nejoblíbenějším titulem ve filmografii režiséra Iva Nováka se stala prázdninová komedie Léto s kovbojem, kterou zkušený tvůrce natočil podle knižní předlohy a scénáře spisovatelky Jaromíry Kolárové (1919–2006) v roce 1976. Ta pracovala už na adaptaci své knihy Holky z porcelánu, kterou v roce 1974 režíroval Juraj Herz, s nímž se podruhé autorsky spojila díky životopisnému dramatu o komunistické novinářce Jožce Jabůrkové Zastihla mě noc (1985). V rámci trojice scenáristických počinů Kolárové má ovšem milostná romance mezi mladou psycholožkou Doubravkou a pasákem družstevních dojnic Honzou samozřejmě blíž k vyprávění o radostech a strastech zaměstnankyň jednoho skladu porcelánu. Scenáristce se povedlo skloubit požadavky barrandovské dramaturgie na angažovanou romanci s čistou žánrovou podívanou. Vznikla tak jedna z mála romantických komedií sedmdesátých let, které pozornost publika dodnes zajišťuje inteligentní nadsázka, pohodová letní atmosféra i přesné herecké obsazení.

Český venkov Kolárové a Novákovi neposloužil – tak jako později v komediích ve stylu Troškovy série Slunce, seno… – jako zdroj populistického humoru a postav bizarně rázovitých „vidláků“. Spíš než mladík Honza, degradovaný kvůli opileckému poklesku z traktoristy na pasáka krav, si ironický odstup vysloužili návštěvníci z města: upjatá, obrýlená Doubravka, její konzervativní rodina i nevyrovnaný, slabošský přítel Boba. Režisér Ivo Novák se lakonicky vyrovnává jak s normalizačním syndromem chatařství, tak s nutností představit socialistický venkov coby bezproblémovou idylku. Honzova čiperná bezprostřednost a pozitivnost pak působí jako hodnoty, které vracejí do oběhu normální, obyčejné vztahy. Novák navýšil kvality svého snímku tím, že rozvinul komediální potenciál dvojice Jaromír Hanzlík – Daniela Kolářová. V dalších rolích září Oldřich Vízner coby Boba, Slávka Budínová jako Honzova svérázná maminka a Marie Rosůlková s Danou Medřickou jako lehce trhlé babičky.

Zdroj: Národní filmový archiv

Více informací

Happy end

Happy end

70 minut

První spoluprací režiséra Oldřicha Lipského a scenáristy Miloše Macourka se stala komedie experimentující s vypravěčskou chronologií. Příběh se odvíjí pozpátku, takže protagonista – řezník Bedřich Frydrych (Vladimír Menšík) – obživne poté, co byl odsouzen a popraven za vraždu své nevěrné ženy (Jaroslava Obermaierová). Načež s chutí vypráví divákům historii svého manželského vztahu až k seznámení s půvabnou Julií. Titulní šťastný konec vypadá tak, že Bedřich (který „normálně“ Julii zachránil při požáru) mladou ženu hodí do plamenů a splyne ve finálním polibku s předchozí přítelkyní.

Tak radikální pokus o narušení zavedených pravidel vyprávění už Lipský ani Macourek nikdy neopakovali. Motiv „mechanické změny příčinných souvislostí“ nicméně v Lipského filmografii zaznívá v zápletkách filmů Zabil jsem Eisteina, pánové… (1969) a Jáchyme, hoď ho do stroje! (1974). Komediální efekt způsobuje, že postavy chodí pozpátku a při jídle „zvrací“ potravu a že kojenec zásobuje matku mlékem. To vše na diváka po čase může působit stereotypně – na rozdíl od promluv aktérů, které jsou v obráceném řazení často velmi vtipné. Pozoruhodná na Happy endu ovšem zůstává hlavně základní myšlenka pracující s tím, že zpětným chodem se divák dopracuje ke zcela protikladnému vnímání původního významu: rozřezávaná manželka je „složena“, smrt se jeví jako zrození, pohřeb tchána jako „doručení“ v rakvi.

Především se však tragický – a banální – příběh podváděného manžela-vraha mění v nevšední komedii s dobrým koncem. Vnitřní řád vyprávění udržuje Bedřichův naivní komentář, který potvrzuje přirozenost a správnost dění na plátně. Součástí pečlivě promyšlené vizuální stránky Happy endu, která patří k významným dílům legendárního kameramana a trikaře Vladimíra Novotného, je i práce s odkazem němé grotesky. Film se ve své době nesetkal se vstřícným kritickým a diváckým přijetím (měl však dobré ohlasy v dobovém americkém tisku).

Zdroj: Národní filmový archiv

Více informací

Obsedantně kompulzivní porucha

Obsedantně kompulzivní porucha

49 minut

Dokument vám představí obsedantně kompulzivní poruchu z pohledu, který zkoumá, proč se mozek chová právě tímto způsobem.

Seznamte se s problematikou obsedantně kompulzivních poruch prostřednictvím emociolního pohledu, který zkoumá chování mozku. Podíváme se i na špičkový výzkum, který osobám trpícím touto poruchou slibuje naději.

BBC (Horizon) se v rámci tohoto snímku setkává s lidmi bojujícími s obsedantně kompulzivní poruchou. Například Sophie má nepřekonatelný strach, že možná někoho zavraždila. I když ví, že je to nepravděpodobné, stále má potřebu hledat těla na místech, kterými někdy prošla.

Richard se bojí, že se smrtelně nakazí ze všeho, čeho se dotkne. Pravidelně si kupuje několik párů levných bot, které nosí vždy jen jednou, než je vyhodí. A pokud někoho náhodou sveze svým autem, musí jej pak celé vyčistit a vydezinfikovat, aby předešel kontaminaci.

Mnohým se toto chování bude zdát divné. Spekuluje se ale, že se tato porucha může týkat až sedmi milionů Američanů. U mnoha z nich pak nemoc, podobně jako u Richarda a Sophie, limituje schopnost vést normální život.

Dokument se zaměřuje na to, co vlastně obsedantně kompulzivní porucha je, proč se stává a jak se dá zastavit. Zkoumá metody léčby, jako je kognitivní chování nebo hluboká stimulace mozku. Ve filmu se setkáme také s vědci, kteří pracují se špičkovými technologiemi (např. optigenetikou), na kterých může stát budoucnost léčby.

Snímek nám zprostředkováním osobních příběhů a zkušeností nemocných lidí pomůže lépe porozumět životu s obsedantně kompulzivní poruchou. Zároveň může pomoct lidem, kteří touto poruchou skrytě trpí, aby našli odvahu a vyhledali potřebnou pomoc.

Více informací

Elektronické cigarety: zázrak nebo hrozba?

Elektronické cigarety: zázrak nebo hrozba?

52 minut

Jsou e-cigarety jedním z největších vynálezů naší doby nebo se jedná pouze o nový způsob, jak nás udržet závislé na nikotinu?

Elektronické cigarety do našich životů za posledních deset let doslova vtrhly. Vědci díky rapidnímu nárůstu této náhražky věnují čas zkoumání jejích účinků a ve svých názorech na ně se rozchází.

BBC (Horizon) zkoumá tento nový fenomén pomocí unikátních experimentů prováděných ve skupině těžkých kuřáků, kteří se zoufale snaží svou závislost překonat. Jak se inhalování elektronických cigaret liší od tradičních způsobů? Jak přestat s kouřením? Testy odhalí fascinující výsledky, a to včetně jednoho, o kterém jsme zatím neslyšeli.

Účinky elektronických cigaret se na vlastní kůži rozhodně vyzkoušet i nekuřák – moderátor Michael Mosley. Ten se také setká s vynálezcem e-cigaret, čínským farmaceutem Honem Likem a podívá se do jedné z kontroverzních továren, která tyto cigarety vyrábí. Když vezmeme v potaz historii firmy British American Tobacco coby výrobce cigaret, můžeme vůbec jejich výzkum bezpečnosti elektronických cigaret brát vážně?

Elektronické cigarety daly zrod několika miliardovému průmyslu, a pokud jsou vážně bezpečnější než normální cigarety, mají potenciál zachránit miliony životů. Jsme na počátku zdravé revoluce, nebo se svými životy hazardujeme?

Více informací

Jára Cimrman, ležící, spící

Jára Cimrman, ležící, spící

82 minut

Komediální detektivka Rozpuštěný a vypuštěný (1984), tragikomedie o osudech divadelního souboru Nejistá sezóna (1987) a životopisná mystifikace Jára Cimrman ležící, spící (1983) – to jsou tři filmy, jejichž prostřednictvím se v osmdesátých letech pražské Divadlo Járy Cimrmana prosadilo na filmovém plátně. Neplánovaná „trilogie“ představuje komplexní svědectví o svébytném českém fenoménu fiktivního geniálního všeuměla, o jeho díle a o jeho tvůrcích.

Brilantní komedie Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka rozkrývá životní příběh neprávem zapomenutého génia, odhaluje rozsah a obsah jeho díla a umisťuje protagonistu do historických souvislostí. Jára da Cimrman (1869/1874, Vídeň - ?, Liptákov) je sice fiktivní postavou vymyšlenou v roce 1966, jeho tvůrci ho však opatřili důkladnou biografií, pevně ukotvenou v reálném českém (kulturním, vědeckém, politickém či lyžařském) kontextu. To vše se Svěrákovi a Smoljakovi jako scenáristům povedlo ústrojně převést do vyprávění, jež rámuje návštěva divadelního vědce (Josef Abrhám) v liptákovském Muzeu peří. Tam ho stará průvodkyně (Valerie Kaplanová) seznamuje s osudy Cimrmana (Zdeněk Svěrák) členěnými do kapitol týkajících se protagonistova dětství, inspirace, kterou poskytl bezradným kolegům z rozličných oborů, i vynálezů, o jejichž autorství přišel vinou chronických pozdních příchodů na patentní úřad. Jára Cimrman je ovšem i přítelem českých celebrit a vlastencem, jenž se zasloužil o samostatnost české země. Stárnoucí génius pak zažívá trpké nepochopení a v Liptákově ho zastihuje konec starých časů – počátek 1. světové války.

Snímek Jára Cimrman ležící, spící je dodnes divácky hravou, důvtipnou mystifikací, která neobsahuje jen ironickou nostalgii za starými časy, ale i vážný příspěvek k diskusi na téma českého charakteru, vlasteneckých ikon a národní důstojnosti.

Zdroj: Národní filmový archiv

Více informací

Co je vám, doktore?

Co je vám, doktore?

81 minut

V polovině osmdesátých let využil režisér Vít Olmer hereckého charismatu Zdeňka Svěráka v dvojici zajímavých tragikomedií. Po snímku Co je vám, doktore? (1984) společně realizovali ještě film Jako jed (1985), na němž se ovšem Svěrák už nepodílel jako scenárista. První ze jmenovaných titulů ovšem spojuje kvality, kterými si Zdeněk Svěrák dokázal zajistit pozici jednoho z nejzajímavějších autorů současnosti.

Svěrák si v tragikomedii Co je vám, doktore? napsal na tělo hlavního protagonistu – idealistického, skromného muže, který si nespokojenost s realitou navenek kompenzuje humorným nadhledem. Problémy čtyřicetiletého zubaře Burdy se ovšem prohlubují a doženou ho ke vzpouře proti dosavadnímu způsobu života. Touha po prostém životě v přírodě zavede technofobního hrdinu z velkoměsta do hor, do společnosti nové, mladší ženy, která se k němu svými názory hodí lépe než jeho dosavadní manželka Blanka. Idealistický útěk na „čistý“ venkov ovšem končí realisticky – návratem zpět do města. Hrdina však nachází – stejně jako většina svěrákovských postav – novou naději v narození potomka. Motiv „cesty z města“ rezonuje v české kinematografii nejsilněji v autorském díle režiséra Tomáše Vorla, ovšem Olmerův snímek už předznamenává řadu prvků příznačných pro daný tematický okruh.

Nadčasové pojetí z filmu Co je vám, doktore? vytěžuje mnohem víc než jen dobovou ekologickou agitku realizovanou v souladu s prioritami socialistického státu. Zubař Burda je svěrákovským prototypem nevýbojného, obyčejného člověka, který se své nesmělé snění pokouší proměnit ve skutečnost. Společnost, soustředěná na hmotné požitky, však jeho introvertnímu naladění nepřeje v žádné době. Film Co je vám, doktore? tak i po letech představuje pronikavý, a přesto laskavý vhled do nitra české povahy. Zdeňku Svěrákovi v rolích „Burdových žen“ zdařile sekundují Iva Hüttnerová (Blanka) a Ivona Krajčovičová (Tereza).

Zdroj: Národní filmový archiv

Více informací

Královniny 90. narozeniny, poklona rodiny

90 minut

Tento film, vyprávěný Jeho Výsostí princem z Walesu, je unikátní oslavou královniných devadesátin.

Dokumentarista John Bridcut dostal přístup k unikátní kolekci osobních videí královny, která natočili vévoda z Edinburgu i sama královna, král Jiří VI. a královna Alžběta – královna matka. Spousta těchto videí nebyla doposud zveřejněna.

Tento jedinečný snímek nám ukáže, jak členové královské rodiny jednotlivá videa sledují a přidávají k nim vlastní pohled či vzpomínky na ženu, kterou znají nejen jako královnu, ale také jako členku své nejbližší rodiny.

Mezi „pozorovateli“ uvidíme prince z Waleus, vévodu z Cambridge, prince Harryho, královskou princeznu, Vévodu z Kentu a jeho sestru princeznu Alexandru, která médiím dosud nikdy neposkytla rozhovor.

Režie: John Bridcut

Produkce: Crux Productions, BBC, John Bridcut

Země původu: Spojené království

 

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Diana – 7 dní

91 minut

Společně se podíváme na sedm dní, které následovaly po úmrtí Diany a na to, jaký vliv měla její osobnost na lidi po celém světě.

Podívejte se s námi na příběh bouřlivého týdne, který následoval po smrti Diany, princezny z Walesu, z pohledu jejích nejbližších. Zjišťovat budeme i to, jak se jí podařilo získat tak výjimečný vliv na lidi po celém světě.

Hloubkové rozhovory se syny Diany, vévodou z Cambridge a princem Harrym, odhalí intimní detaily jejich vztahu a reakcí od chvíle, kdy se dozvěděli o matčině smrti do dne jejího pohřbu.

Ve filmu jsou zaznamenány také rozhovory se členy rodiny, blízkými přáteli a politiky – včetně Tonyho Blaira a Dianiny sestry Lady Spencer. Někteří z nich o událostech onoho emotivně vysilujícího týdne promluvili vůbec poprvé.

Režie: Henry Singer

Produkce: BBC, Jenny Saunders

Země původu: Spojené království

 

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Tři oříšky pro Popelku

85 minut

Jednou z vůbec nejpopulárnějších filmových pohádek je snímek, který v roce 1973 natočil v česko-německé koprodukci režisér Václav Vorlíček. Šlo o první klasicky pojatou pohádku ze tří, které tvůrce populárních fantazijních snímků realizoval v sedmdesátých letech (následovaly snímky Jak se budí princezny /1977/ a Princ a Večernice /1978/). Zásluhu na kvalitách nestárnoucího snímku má i scenárista František Pavlíček, kterému ovšem komunistický režim zakázal působení v kultuře. V titulcích pohádky Princ Bajaja, již v roce 1971 realizoval Antonín Kachlík, se skryl pod jménem kolegyně Evy Košlerové, zatímco ve Třech oříšcích pro Popelku mu stejnou službu prokázala Bohumila Zelenková. Pavlíček ve scénáři citlivě propojil dvě pohádky Boženy Němcové – O Popelce a O třech sestrách. Současně opatřil původní typizované hrdiny složitějšími motivacemi a atraktivnějšími zálibami.

Vorlíčkova Popelka v bravurním podání Libuše Šafránkové je sice v honosném domě své macechy pohrdanou a chudou služkou, umí však jezdit na koni, střílet z kuše a lovit. Vedle emancipované hrdinky, jež umí přesvědčivě vystupovat i v mužských šatech, působí princ Pavla Trávníčka jako lehkomyslný mladíček, kterého spíš než ženitba a dvorské povinnosti zajímá zábava s kamarády. Cílevědomá kráska, která se vetře na královský ples, při němž si má vznešený mladík najít nevěstu, ovšem svému vyvolenému poskytne potřebnou lekci samostatnosti a dospělosti.

Lehce modernizovaná pohádka je mírně odkouzlená: nadpřirozené prvky zastupují jen hrdinčini zvířecí přátelé a titulní oříšky, ve kterých hrdinka najde šaty potřebné k získání prince. V česko-německém hereckém obsazení se vedle domácích herců (především Šafránkové, Trávníčka a energického Vladimíra Menšíka v roli čeledína Vincka) objevují i Rolf Hoppe jako král, Karin Leschová jako královna a Carola Braunbocková coby Popelčina nepřejícná nevlastní matka. Kultovní status si získala písnička Karla Svobody Kdepak ty ptáčku hnízdo máš, již pro film nazpíval Karel Gott.

Zdroj: Národní filmový archiv

Režie: Václav Vorlíček

Scénář: František Pavlíček (pod jménem Bohumily Zelenkové), Václav Vorlíček

Rok výroby: 1973

Hrají: Libuše Šafránková, Pavel Trávníček, Carola Braunbock, Rolf Hoppe, Karin Lesch, Dana Hlaváčová, Jan Libíček, Vítězslav Jandák, Vladimír Menšík a další

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Léto s kovbojem

88 minut

Divácky nejoblíbenějším titulem ve filmografii režiséra Iva Nováka se stala prázdninová komedie Léto s kovbojem, kterou zkušený tvůrce natočil podle knižní předlohy a scénáře spisovatelky Jaromíry Kolárové (1919–2006) v roce 1976. Ta pracovala už na adaptaci své knihy Holky z porcelánu, kterou v roce 1974 režíroval Juraj Herz, s nímž se podruhé autorsky spojila díky životopisnému dramatu o komunistické novinářce Jožce Jabůrkové Zastihla mě noc (1985). V rámci trojice scenáristických počinů Kolárové má ovšem milostná romance mezi mladou psycholožkou Doubravkou a pasákem družstevních dojnic Honzou samozřejmě blíž k vyprávění o radostech a strastech zaměstnankyň jednoho skladu porcelánu. Scenáristce se povedlo skloubit požadavky barrandovské dramaturgie na angažovanou romanci s čistou žánrovou podívanou. Vznikla tak jedna z mála romantických komedií sedmdesátých let, které pozornost publika dodnes zajišťuje inteligentní nadsázka, pohodová letní atmosféra i přesné herecké obsazení.

Český venkov Kolárové a Novákovi neposloužil – tak jako později v komediích ve stylu Troškovy série Slunce, seno… – jako zdroj populistického humoru a postav bizarně rázovitých „vidláků“. Spíš než mladík Honza, degradovaný kvůli opileckému poklesku z traktoristy na pasáka krav, si ironický odstup vysloužili návštěvníci z města: upjatá, obrýlená Doubravka, její konzervativní rodina i nevyrovnaný, slabošský přítel Boba. Režisér Ivo Novák se lakonicky vyrovnává jak s normalizačním syndromem chatařství, tak s nutností představit socialistický venkov coby bezproblémovou idylku. Honzova čiperná bezprostřednost a pozitivnost pak působí jako hodnoty, které vracejí do oběhu normální, obyčejné vztahy. Novák navýšil kvality svého snímku tím, že rozvinul komediální potenciál dvojice Jaromír Hanzlík – Daniela Kolářová. V dalších rolích září Oldřich Vízner coby Boba, Slávka Budínová jako Honzova svérázná maminka a Marie Rosůlková s Danou Medřickou jako lehce trhlé babičky.

Zdroj: Národní filmový archiv

Režie: Ivo Novák

Scénář: Jaromíra Kolárová

Rok výroby: 1976

Hrají: Daniela Kolářová, Jaromír Hanzlík, Oldřich Vízner, Marie Rosůlková, Dana Medřická, Libuše Švormová, Bohuš Záhorský, Květa Fialová a další

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Happy end

70 minut

První spoluprací režiséra Oldřicha Lipského a scenáristy Miloše Macourka se stala komedie experimentující s vypravěčskou chronologií. Příběh se odvíjí pozpátku, takže protagonista – řezník Bedřich Frydrych (Vladimír Menšík) – obživne poté, co byl odsouzen a popraven za vraždu své nevěrné ženy (Jaroslava Obermaierová). Načež s chutí vypráví divákům historii svého manželského vztahu až k seznámení s půvabnou Julií. Titulní šťastný konec vypadá tak, že Bedřich (který „normálně“ Julii zachránil při požáru) mladou ženu hodí do plamenů a splyne ve finálním polibku s předchozí přítelkyní.

Tak radikální pokus o narušení zavedených pravidel vyprávění už Lipský ani Macourek nikdy neopakovali. Motiv „mechanické změny příčinných souvislostí“ nicméně v Lipského filmografii zaznívá v zápletkách filmů Zabil jsem Eisteina, pánové… (1969) a Jáchyme, hoď ho do stroje! (1974). Komediální efekt způsobuje, že postavy chodí pozpátku a při jídle „zvrací“ potravu a že kojenec zásobuje matku mlékem. To vše na diváka po čase může působit stereotypně – na rozdíl od promluv aktérů, které jsou v obráceném řazení často velmi vtipné. Pozoruhodná na Happy endu ovšem zůstává hlavně základní myšlenka pracující s tím, že zpětným chodem se divák dopracuje ke zcela protikladnému vnímání původního významu: rozřezávaná manželka je „složena“, smrt se jeví jako zrození, pohřeb tchána jako „doručení“ v rakvi.

Především se však tragický – a banální – příběh podváděného manžela-vraha mění v nevšední komedii s dobrým koncem. Vnitřní řád vyprávění udržuje Bedřichův naivní komentář, který potvrzuje přirozenost a správnost dění na plátně. Součástí pečlivě promyšlené vizuální stránky Happy endu, která patří k významným dílům legendárního kameramana a trikaře Vladimíra Novotného, je i práce s odkazem němé grotesky. Film se ve své době nesetkal se vstřícným kritickým a diváckým přijetím (měl však dobré ohlasy v dobovém americkém tisku).

Zdroj: Národní filmový archiv

Režie: Oldřich Lipský

Scénář: Miloš Macourek

Rok výroby: 1967

Hrají: Vladimír Menšík, Jaroslava Obermaierová, Josef Abrhám, Bohuš Záhorský, Stella Zázvorková, Jiří Steimar, Martin Růžek, Bedřich Prokoš a další

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Revoluce ve školství 1918-1939

86 minut

Osobnosti, jako Maria Montessori nebo Célestin Freinet významně změnily pohled na vzdělávání tak, jak ho známe.

Navzdory traumatům, které Evropě způsobila první světová válka, zdejší pedagogové stále věřili, že je možné žít ve světě bez násilí.

Ve Francii, Německu, Spojeném království, Polsku, SSSR a Itálii, přišly osobnosti jako Maria Montessori, Célestin Freinet, ale také Ovide Decroly a Alexander S. Neil s novou formu vzdělávání, která kladla dítě na první místo. Jejich utopistické sny však zasáhla plnou silou totalitní ideologie.

Režie: Joanna Grudzinska

Produkce: Les Films du Poisson, Arte France

Země původu: Francie

 

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Obsedantně kompulzivní porucha

49 minut

Dokument vám představí obsedantně kompulzivní poruchu z pohledu, který zkoumá, proč se mozek chová právě tímto způsobem.

Seznamte se s problematikou obsedantně kompulzivních poruch prostřednictvím emociolního pohledu, který zkoumá chování mozku. Podíváme se i na špičkový výzkum, který osobám trpícím touto poruchou slibuje naději.

BBC (Horizon) se v rámci tohoto snímku setkává s lidmi bojujícími s obsedantně kompulzivní poruchou. Například Sophie má nepřekonatelný strach, že možná někoho zavraždila. I když ví, že je to nepravděpodobné, stále má potřebu hledat těla na místech, kterými někdy prošla.

Richard se bojí, že se smrtelně nakazí ze všeho, čeho se dotkne. Pravidelně si kupuje několik párů levných bot, které nosí vždy jen jednou, než je vyhodí. A pokud někoho náhodou sveze svým autem, musí jej pak celé vyčistit a vydezinfikovat, aby předešel kontaminaci.

Mnohým se toto chování bude zdát divné. Spekuluje se ale, že se tato porucha může týkat až sedmi milionů Američanů. U mnoha z nich pak nemoc, podobně jako u Richarda a Sophie, limituje schopnost vést normální život.

Dokument se zaměřuje na to, co vlastně obsedantně kompulzivní porucha je, proč se stává a jak se dá zastavit. Zkoumá metody léčby, jako je kognitivní chování nebo hluboká stimulace mozku. Ve filmu se setkáme také s vědci, kteří pracují se špičkovými technologiemi (např. optigenetikou), na kterých může stát budoucnost léčby.

Snímek nám zprostředkováním osobních příběhů a zkušeností nemocných lidí pomůže lépe porozumět životu s obsedantně kompulzivní poruchou. Zároveň může pomoct lidem, kteří touto poruchou skrytě trpí, aby našli odvahu a vyhledali potřebnou pomoc.

Režie: Peter Leonard

Produkce: BBC, Peter Leonard

Země původu: Spojené království

 

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

New York – Nejrušnější město Ameriky, část první

50 minut

Jak to, že infrastruktura v New Yorku funguje tak hladce? V této sérii navštívíme několik místních památek a pokusíme se díky znalosti jejich zákulisí najít odpovědi.

New York je komerčním, ekonomickým a kulturním srdcem Ameriky. Podle Global Economic Power Index je i nejmocnějším městem na světě, které nabízí nejvíce příležitostí pro život. Takového postavení by nebylo možné dosáhnout bez špičkové logistiky, strojírenství a technologií.

V rámci poučné dokumentární série navštívíme tři důležitá místa v New Yorku a objevíme každodenní detaily, hrdiny i výstřednosti historie, které pohánějí toto velkoměsto.

Prvně navštívíme nádraží Grand Central. Díky svým čtyřiceti šesti nástupištím a čtyřiceti osmi akrům jde o největší vlakovou stanici na světě. Moderátoři dokumentu si vyzkouší pracovat společně se strojaři a dalšími zaměstnanci. Seznámí se tak s tajnou staniční elektrárnou a odhalí zákulisí největšího projektu na stavbu tunelů v Americe, který se skrývá hluboko pod městem.

Skutečné příběhy, schované stezky a rekordně velké projekty na síť tunelů nám přiblíží opravdové zákulisí New Yorku. Vydejte se spolu s filmaři za neúnavným objevováním města, které nikdy nespí.

Produkce: BBC Studios, Amanda Lyon, Lisa Ausden

Země původu: Spojené království

 

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Elektronické cigarety: zázrak nebo hrozba?

52 minut

Jsou e-cigarety jedním z největších vynálezů naší doby nebo se jedná pouze o nový způsob, jak nás udržet závislé na nikotinu?

Elektronické cigarety do našich životů za posledních deset let doslova vtrhly. Vědci díky rapidnímu nárůstu této náhražky věnují čas zkoumání jejích účinků a ve svých názorech na ně se rozchází.

BBC (Horizon) zkoumá tento nový fenomén pomocí unikátních experimentů prováděných ve skupině těžkých kuřáků, kteří se zoufale snaží svou závislost překonat. Jak se inhalování elektronických cigaret liší od tradičních způsobů? Jak přestat s kouřením? Testy odhalí fascinující výsledky, a to včetně jednoho, o kterém jsme zatím neslyšeli.

Účinky elektronických cigaret se na vlastní kůži rozhodně vyzkoušet i nekuřák – moderátor Michael Mosley. Ten se také setká s vynálezcem e-cigaret, čínským farmaceutem Honem Likem a podívá se do jedné z kontroverzních továren, která tyto cigarety vyrábí. Když vezmeme v potaz historii firmy British American Tobacco coby výrobce cigaret, můžeme vůbec jejich výzkum bezpečnosti elektronických cigaret brát vážně?

Elektronické cigarety daly zrod několika miliardovému průmyslu, a pokud jsou vážně bezpečnější než normální cigarety, mají potenciál zachránit miliony životů. Jsme na počátku zdravé revoluce, nebo se svými životy hazardujeme?

Režie: Emma Hatherley

Produkce: BBC, Emma Hatherley, Jacqueline Smith

Země původu: Spojené království

 

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Jára Cimrman, ležící, spící

82 minut

Komediální detektivka Rozpuštěný a vypuštěný (1984), tragikomedie o osudech divadelního souboru Nejistá sezóna (1987) a životopisná mystifikace Jára Cimrman ležící, spící (1983) – to jsou tři filmy, jejichž prostřednictvím se v osmdesátých letech pražské Divadlo Járy Cimrmana prosadilo na filmovém plátně. Neplánovaná „trilogie“ představuje komplexní svědectví o svébytném českém fenoménu fiktivního geniálního všeuměla, o jeho díle a o jeho tvůrcích.

Brilantní komedie Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka rozkrývá životní příběh neprávem zapomenutého génia, odhaluje rozsah a obsah jeho díla a umisťuje protagonistu do historických souvislostí. Jára da Cimrman (1869/1874, Vídeň - ?, Liptákov) je sice fiktivní postavou vymyšlenou v roce 1966, jeho tvůrci ho však opatřili důkladnou biografií, pevně ukotvenou v reálném českém (kulturním, vědeckém, politickém či lyžařském) kontextu. To vše se Svěrákovi a Smoljakovi jako scenáristům povedlo ústrojně převést do vyprávění, jež rámuje návštěva divadelního vědce (Josef Abrhám) v liptákovském Muzeu peří. Tam ho stará průvodkyně (Valerie Kaplanová) seznamuje s osudy Cimrmana (Zdeněk Svěrák) členěnými do kapitol týkajících se protagonistova dětství, inspirace, kterou poskytl bezradným kolegům z rozličných oborů, i vynálezů, o jejichž autorství přišel vinou chronických pozdních příchodů na patentní úřad. Jára Cimrman je ovšem i přítelem českých celebrit a vlastencem, jenž se zasloužil o samostatnost české země. Stárnoucí génius pak zažívá trpké nepochopení a v Liptákově ho zastihuje konec starých časů – počátek 1. světové války.

Snímek Jára Cimrman ležící, spící je dodnes divácky hravou, důvtipnou mystifikací, která neobsahuje jen ironickou nostalgii za starými časy, ale i vážný příspěvek k diskusi na téma českého charakteru, vlasteneckých ikon a národní důstojnosti.

Zdroj: Národní filmový archiv

Režie: Ladislav Smoljak

Scénář: Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák

Rok výroby: 1983

Hrají: Zdeněk Svěrák, Valerie Kaplanová, Josef Abrhám, Petr Čepek, Milena Dvorská, Libuše Šafránková, Jiří Kostka, Míla Myslíková a další

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Pravda o zdravé stravě

52 minut

Tento film odhalí, že většina zdravých jídel překvapivě zdravá vůbec není a ukáže nám jejich levnější a zdravější alternativy.

Každý rok utrácíme miliony liber za produkty, o kterých nám tvrdí, že jsou pro nás dobré. Slib, že to děláme pro naše zdraví, je pouze dokonalý marketingový trik. Nebo snad věda dokáže potvrdit, že nám tento několikamilionový průmysl nelže?

Film odhaluje klamy připravené pomocí nejnovějších vědeckých poznatků, které ovlivňují naše rozhodování.  Při sledování zjistíte, že multivitaminové tablety nemají žádné účinky, že nám smoothie spíše snížuje hladinu antioxidantů a že přirozené procesy našich těl dělají z detoxikačních produktů naprosto vyhozené peníze. Moderátorka Fiona Phillipsová objeví ty nejhorší ‚pachatele‘ – od ‚zdravých nápojů‘ plných cukru po zbytečné umělé náhražky.

Režie: Paul Barnett

Produkce: BBC, Pal Barnett, Jacqueline Smith

Země původu: Spojené království

 

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Co je vám, doktore?

81 minut

V polovině osmdesátých let využil režisér Vít Olmer hereckého charismatu Zdeňka Svěráka v dvojici zajímavých tragikomedií. Po snímku Co je vám, doktore? (1984) společně realizovali ještě film Jako jed (1985), na němž se ovšem Svěrák už nepodílel jako scenárista. První ze jmenovaných titulů ovšem spojuje kvality, kterými si Zdeněk Svěrák dokázal zajistit pozici jednoho z nejzajímavějších autorů současnosti.

Svěrák si v tragikomedii Co je vám, doktore? napsal na tělo hlavního protagonistu – idealistického, skromného muže, který si nespokojenost s realitou navenek kompenzuje humorným nadhledem. Problémy čtyřicetiletého zubaře Burdy se ovšem prohlubují a doženou ho ke vzpouře proti dosavadnímu způsobu života. Touha po prostém životě v přírodě zavede technofobního hrdinu z velkoměsta do hor, do společnosti nové, mladší ženy, která se k němu svými názory hodí lépe než jeho dosavadní manželka Blanka. Idealistický útěk na „čistý“ venkov ovšem končí realisticky – návratem zpět do města. Hrdina však nachází – stejně jako většina svěrákovských postav – novou naději v narození potomka. Motiv „cesty z města“ rezonuje v české kinematografii nejsilněji v autorském díle režiséra Tomáše Vorla, ovšem Olmerův snímek už předznamenává řadu prvků příznačných pro daný tematický okruh.

Nadčasové pojetí z filmu Co je vám, doktore? vytěžuje mnohem víc než jen dobovou ekologickou agitku realizovanou v souladu s prioritami socialistického státu. Zubař Burda je svěrákovským prototypem nevýbojného, obyčejného člověka, který se své nesmělé snění pokouší proměnit ve skutečnost. Společnost, soustředěná na hmotné požitky, však jeho introvertnímu naladění nepřeje v žádné době. Film Co je vám, doktore? tak i po letech představuje pronikavý, a přesto laskavý vhled do nitra české povahy. Zdeňku Svěrákovi v rolích „Burdových žen“ zdařile sekundují Iva Hüttnerová (Blanka) a Ivona Krajčovičová (Tereza).

Zdroj: Národní filmový archiv

Režie: Vít Olmer

Scénář: Antonín Máša, Zdeněk Svěrák, Vít Olmer

Rok výroby: 1984

Hrají: Zdeněk Svěrák, Ivona Krajčovičová, Iva Hüttnerová, Ondřej Pavelka, Karel Brožek, Eva Asterová, Arnoštka Červená, Eva Holubová, Bronislav Poloczek a další

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

předchozí
následující