menu

Léto s kovbojem

Léto s kovbojem

88 minut

Divácky nejoblíbenějším titulem ve filmografii režiséra Iva Nováka se stala prázdninová komedie Léto s kovbojem, kterou zkušený tvůrce natočil podle knižní předlohy a scénáře spisovatelky Jaromíry Kolárové (1919–2006) v roce 1976. Ta pracovala už na adaptaci své knihy Holky z porcelánu, kterou v roce 1974 režíroval Juraj Herz, s nímž se podruhé autorsky spojila díky životopisnému dramatu o komunistické novinářce Jožce Jabůrkové Zastihla mě noc (1985). V rámci trojice scenáristických počinů Kolárové má ovšem milostná romance mezi mladou psycholožkou Doubravkou a pasákem družstevních dojnic Honzou samozřejmě blíž k vyprávění o radostech a strastech zaměstnankyň jednoho skladu porcelánu. Scenáristce se povedlo skloubit požadavky barrandovské dramaturgie na angažovanou romanci s čistou žánrovou podívanou. Vznikla tak jedna z mála romantických komedií sedmdesátých let, které pozornost publika dodnes zajišťuje inteligentní nadsázka, pohodová letní atmosféra i přesné herecké obsazení.

Český venkov Kolárové a Novákovi neposloužil – tak jako později v komediích ve stylu Troškovy série Slunce, seno… – jako zdroj populistického humoru a postav bizarně rázovitých „vidláků“. Spíš než mladík Honza, degradovaný kvůli opileckému poklesku z traktoristy na pasáka krav, si ironický odstup vysloužili návštěvníci z města: upjatá, obrýlená Doubravka, její konzervativní rodina i nevyrovnaný, slabošský přítel Boba. Režisér Ivo Novák se lakonicky vyrovnává jak s normalizačním syndromem chatařství, tak s nutností představit socialistický venkov coby bezproblémovou idylku. Honzova čiperná bezprostřednost a pozitivnost pak působí jako hodnoty, které vracejí do oběhu normální, obyčejné vztahy. Novák navýšil kvality svého snímku tím, že rozvinul komediální potenciál dvojice Jaromír Hanzlík – Daniela Kolářová. V dalších rolích září Oldřich Vízner coby Boba, Slávka Budínová jako Honzova svérázná maminka a Marie Rosůlková s Danou Medřickou jako lehce trhlé babičky.

Zdroj: Národní filmový archiv

Více informací

Marečku, podejte mi pero!

Marečku, podejte mi pero!

91 minut

Scenáristé Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak v roce 1976 navázali na tradici středoškolských veseloher Martina Friče. Po komedii Jáchyme, hoď ho do stroje! (1974) znovu dokázali, že jejich osobitý humor se znamenitě doplňuje s precizním, hravým přístupem režiséra Oldřicha Lipského. Podobně jako u Jáchyma jde i u komedie „Marečku, podejte mi pero!“ o civilní příběh ze současnosti, který důvtipně a kultivovaně naplňuje společenskou objednávku.

V rámci zvyšování kvalifikace dělnických profesí si totiž stárnoucí mistr v továrně na zemědělské stroje Jiří Kroupa musí dodělat průmyslovku. Neochotně tak po večerech usedá do stejné lavice, ve které přes den sedí jeho dospívající syn. Nechuť k učení, které stárnoucímu muži navíc dělá problémy, se podepisuje na Kroupově katastrofálním prospěchu. Aby šéfovské místo v modernizovaném provozu nezískal puntičkářský patolízal Hujer (Václav Lohniský), musí Kroupa starší napnout všechny síly.

Podstatu komediální zápletky nabité slovními i situačními gagy ovšem netvoří Kroupovy studijní problémy, ale samotná situace dospělých lidí, kteří se musejí potýkat s úskalími všednodenního školního provozu. Nesourodá skupinka spolužáků se rychle mění v typickou školní třídu, v níž vedle šprta Hujera vynikají infantilní koketa Týfová (Iva Janžurová), naivní snaživec Plha (Josef Kemr) či nerozluční provokatéři Tuček-Šlajs (Smoljak-Svěrák). Zdrojem humorných situací se stávají i potyčky „zabedněných“ přestárlých studentů s úskalími středoškolského učiva. Jeden z nejmilovanějších filmů Oldřicha Lipského nabízí divákům desítky vtipných „hlášek“, které zlidověly. Vynikajícímu hereckému obsazení dominují Jiří Sovák a jeho (tehdy sedmadvacetiletý) syn Jiří Schmitzer v rolích otce a syna Kroupových. Titulní Mareček ovšem neexistuje – jde o žáka, který žije už jen v paměti senilního profesora Hrbolka.

Zdroj: Národní filmový archiv

Více informací

Tři oříšky pro Popelku

Tři oříšky pro Popelku

85 minut

Jednou z vůbec nejpopulárnějších filmových pohádek je snímek, který v roce 1973 natočil v česko-německé koprodukci režisér Václav Vorlíček. Šlo o první klasicky pojatou pohádku ze tří, které tvůrce populárních fantazijních snímků realizoval v sedmdesátých letech (následovaly snímky Jak se budí princezny /1977/ a Princ a Večernice /1978/). Zásluhu na kvalitách nestárnoucího snímku má i scenárista František Pavlíček, kterému ovšem komunistický režim zakázal působení v kultuře. V titulcích pohádky Princ Bajaja, již v roce 1971 realizoval Antonín Kachlík, se skryl pod jménem kolegyně Evy Košlerové, zatímco ve Třech oříšcích pro Popelku mu stejnou službu prokázala Bohumila Zelenková. Pavlíček ve scénáři citlivě propojil dvě pohádky Boženy Němcové – O Popelce a O třech sestrách. Současně opatřil původní typizované hrdiny složitějšími motivacemi a atraktivnějšími zálibami.

Vorlíčkova Popelka v bravurním podání Libuše Šafránkové je sice v honosném domě své macechy pohrdanou a chudou služkou, umí však jezdit na koni, střílet z kuše a lovit. Vedle emancipované hrdinky, jež umí přesvědčivě vystupovat i v mužských šatech, působí princ Pavla Trávníčka jako lehkomyslný mladíček, kterého spíš než ženitba a dvorské povinnosti zajímá zábava s kamarády. Cílevědomá kráska, která se vetře na královský ples, při němž si má vznešený mladík najít nevěstu, ovšem svému vyvolenému poskytne potřebnou lekci samostatnosti a dospělosti.

Lehce modernizovaná pohádka je mírně odkouzlená: nadpřirozené prvky zastupují jen hrdinčini zvířecí přátelé a titulní oříšky, ve kterých hrdinka najde šaty potřebné k získání prince. V česko-německém hereckém obsazení se vedle domácích herců (především Šafránkové, Trávníčka a energického Vladimíra Menšíka v roli čeledína Vincka) objevují i Rolf Hoppe jako král, Karin Leschová jako královna a Carola Braunbocková coby Popelčina nepřejícná nevlastní matka. Kultovní status si získala písnička Karla Svobody Kdepak ty ptáčku hnízdo máš, již pro film nazpíval Karel Gott.

Zdroj: Národní filmový archiv

Více informací

Tanec ve tmě: konec fyziky?

Tanec ve tmě: konec fyziky?

49 minut

Vědci na lovu za vším, čemu ve vesmíru nerozumíme. Co bude jejich úspěch nebo neúspěch znamenat pro budoucnost fyziky?

Čtvrtina prvků v námi známém vesmíru je zatím stále neprozkoumaná. Vidíme jejich vlivy, ale nevíme, co tyto prvky jsou, ani jak je vysvětlit. Těmto neznámým objektům říkáme temná hmota. Vědci doufají, že jejím objevením rozluští důležitou část vesmírné skládanky a vyřeší problémy se standardním modelem částicové fyziky.

Štáb BBC (Horizon) navštíví: vědce ve FermiLab v Chicagu, kteří analyzují gama paprsky ze středu galaxie a doufají, že tak najdou vodítka k rozluštění identity temné hmoty; SNOLABu v Kanadě, kde toto hledání probíhá hluboko v niklovém dole; a CERNu ve Švýcarsku, kde po jejich úspěchu s Higgsovým Bosonem zvyšují energii pohánějící Velký hadronový urychlovač téměř na dvojnásobek jeho síly v naději, že dokáže vyprodukovat záhadné částice, které temnou hmotu tvoří.

Ještě podivuhodnější, než tmavá hmota je „tmavá energie“, která tvoří zhruba 70 % našeho vesmíru. Poté, co se po velkém třesku před několika miliardami let lehce zpomalovala, nyní tato neznámá síla z nenadání opět začíná nabírat na rychlosti. BBC proto zavítá do chilské pouště Atacama, kde se nachází soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope), aby se zde setkala s vědci, kteří hledají odpovědi na zmíněné otázky.

Zatímco do těchto ambiciózních projektů tečou miliardy dolarů, někteří vědci se ptají: Co se stane, když nenajdeme to, co hledáme? Přišli jsme s teoriemi, abychom vysvětlili, proč vypadá vesmír tak, jak vypadá, ale dokud neodhalíme temnou hmotu a temnou energii a nebudeme schopní je prostudovat a zkoumat, tak je to všechno pouhým výplodem naší fantazie. Co když se mýlíme?

Když v březnu 2015 znovu spustili Velký hadronový urychlovač a detektory temné hmoty rozmístěné po celém světě začali dosahovat limitu citlivosti, nastal ve světě vědy moment „buď anebo“, a to zvlášť pro vědce, kteří zasvětili svůj profesionální život hledání nejtemnějších prvků vesmíru. Cena neúspěchu je obrovská, ale úspěch by nás jako lidstvo přímo katapultoval do nové éry porozumění.

Více informací

Revoluce ve školství 1918-1939

86 minut

Osobnosti, jako Maria Montessori nebo Célestin Freinet významně změnily pohled na vzdělávání tak, jak ho známe.

Navzdory traumatům, které Evropě způsobila první světová válka, zdejší pedagogové stále věřili, že je možné žít ve světě bez násilí.

Ve Francii, Německu, Spojeném království, Polsku, SSSR a Itálii, přišly osobnosti jako Maria Montessori, Célestin Freinet, ale také Ovide Decroly a Alexander S. Neil s novou formu vzdělávání, která kladla dítě na první místo. Jejich utopistické sny však zasáhla plnou silou totalitní ideologie.

Režie: Joanna Grudzinska

Produkce: Les Films du Poisson, Arte France

Země původu: Francie

 

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Pandí mláďata

51 minut

Jak nejroztomilejší mláďata planety vyrůstají v čínských pandích centrech?

Jeden z nejkouzelnějších a nejmilovanějších tvorů planety, panda, bojuje v Číně o přežití. Její mláďata jsou těmi nejcennějšími zvířecími dětmi na světě. Pand velkých žije ve volné přírodě méně než dva tisíce a patří proto mezi silně ohrožené druhy. Ve třech různých centrech se tak snaží počet pand zvýšit. Dokument nahlíží do zákulisí těchto organizací, aby zjistil, co se skrývá za jejich úspěchem.

Film divákům představí několik pand v různém stáří: Od miniaturních, narůžovělých novorozeňat bez srsti až po zvídavá batolata. Pandy prochází několika životními etapami, které nejsou vždy jednoduché. Některé, jako malá Ying Hua, mají problém poradit si. Potřebují proto zvláštní péči a pozornost od pandích chův. Jiné, jako třeba tříměsíční Qian Qian, jsou částečně vychovávané adoptivními matkami.

V další části zase uvidíme prvorodičku Min Min při svém prvním dlouhém porodu, jednoročního Fei Fei, který se až moc naparuje a Pan Pan, který oslavil 30 let, čímž se stal nejstarší pandou na světě.

Režie: Adrian Cale

Produkce: ITN Productions, ITV, Will Smith, Kirsty Calvert-Ansari

Země původu: Spojené království

 

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Léto s kovbojem

88 minut

Divácky nejoblíbenějším titulem ve filmografii režiséra Iva Nováka se stala prázdninová komedie Léto s kovbojem, kterou zkušený tvůrce natočil podle knižní předlohy a scénáře spisovatelky Jaromíry Kolárové (1919–2006) v roce 1976. Ta pracovala už na adaptaci své knihy Holky z porcelánu, kterou v roce 1974 režíroval Juraj Herz, s nímž se podruhé autorsky spojila díky životopisnému dramatu o komunistické novinářce Jožce Jabůrkové Zastihla mě noc (1985). V rámci trojice scenáristických počinů Kolárové má ovšem milostná romance mezi mladou psycholožkou Doubravkou a pasákem družstevních dojnic Honzou samozřejmě blíž k vyprávění o radostech a strastech zaměstnankyň jednoho skladu porcelánu. Scenáristce se povedlo skloubit požadavky barrandovské dramaturgie na angažovanou romanci s čistou žánrovou podívanou. Vznikla tak jedna z mála romantických komedií sedmdesátých let, které pozornost publika dodnes zajišťuje inteligentní nadsázka, pohodová letní atmosféra i přesné herecké obsazení.

Český venkov Kolárové a Novákovi neposloužil – tak jako později v komediích ve stylu Troškovy série Slunce, seno… – jako zdroj populistického humoru a postav bizarně rázovitých „vidláků“. Spíš než mladík Honza, degradovaný kvůli opileckému poklesku z traktoristy na pasáka krav, si ironický odstup vysloužili návštěvníci z města: upjatá, obrýlená Doubravka, její konzervativní rodina i nevyrovnaný, slabošský přítel Boba. Režisér Ivo Novák se lakonicky vyrovnává jak s normalizačním syndromem chatařství, tak s nutností představit socialistický venkov coby bezproblémovou idylku. Honzova čiperná bezprostřednost a pozitivnost pak působí jako hodnoty, které vracejí do oběhu normální, obyčejné vztahy. Novák navýšil kvality svého snímku tím, že rozvinul komediální potenciál dvojice Jaromír Hanzlík – Daniela Kolářová. V dalších rolích září Oldřich Vízner coby Boba, Slávka Budínová jako Honzova svérázná maminka a Marie Rosůlková s Danou Medřickou jako lehce trhlé babičky.

Zdroj: Národní filmový archiv

Režie: Ivo Novák

Scénář: Jaromíra Kolárová

Rok výroby: 1976

Hrají: Daniela Kolářová, Jaromír Hanzlík, Oldřich Vízner, Marie Rosůlková, Dana Medřická, Libuše Švormová, Bohuš Záhorský, Květa Fialová a další

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Diana – 7 dní

91 minut

Společně se podíváme na sedm dní, které následovaly po úmrtí Diany a na to, jaký vliv měla její osobnost na lidi po celém světě.

Podívejte se s námi na příběh bouřlivého týdne, který následoval po smrti Diany, princezny z Walesu, z pohledu jejích nejbližších. Zjišťovat budeme i to, jak se jí podařilo získat tak výjimečný vliv na lidi po celém světě.

Hloubkové rozhovory se syny Diany, vévodou z Cambridge a princem Harrym, odhalí intimní detaily jejich vztahu a reakcí od chvíle, kdy se dozvěděli o matčině smrti do dne jejího pohřbu.

Ve filmu jsou zaznamenány také rozhovory se členy rodiny, blízkými přáteli a politiky – včetně Tonyho Blaira a Dianiny sestry Lady Spencer. Někteří z nich o událostech onoho emotivně vysilujícího týdne promluvili vůbec poprvé.

Režie: Henry Singer

Produkce: BBC, Jenny Saunders

Země původu: Spojené království

 

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Jak vypadá budoucnost jaderné vědy?

2 minut

V tomto krátkém videu se společně se Sarou Donovou podíváme na to, jak vypadá budoucnost jaderné vědy.

 

 

Produkce: MIT, K12 Videos

Licence

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Brain Power: Inteligence pod mikroskopem

53 minut

Podle několika studií IQ se lidská inteligence zmenšuje, zatímco počet populace zvyšuje. Proč tomu tak je? A je vůbec pro naši inteligenci – tu úžasnou schopnost, díky které jsme se stali dominantními tvory v přírodě, IQ adekvátním měřítkem? Odpovědi zjišťují vědci z různých oborů, kteří vrozenou i získanou inteligenci dlouhodobě zkoumají.

Další vědci přitom pracují na způsobech, jak kapacitu našeho mozku zvýšit. Experiment, ve kterém byly lidské mozkové buňky dosazeny do mozků myší, ukázal, že jejich schopnosti se desetinásobně navýšily. Tento a další podobné objevy tak nabádají k novým myšlenkám, jak naše schopnosti zlepšit.

Skrze fascinující cestu labyrintem lidského mozku se naučíme, že lidská inteligence existuje v různých formách. Mezi nejvzácnější z nich se řadí i kreativita.

Režie: Amine Mestari

Produkce: Scientifilms, Arte France

Země původu: Francie

 

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Marečku, podejte mi pero!

91 minut

Scenáristé Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak v roce 1976 navázali na tradici středoškolských veseloher Martina Friče. Po komedii Jáchyme, hoď ho do stroje! (1974) znovu dokázali, že jejich osobitý humor se znamenitě doplňuje s precizním, hravým přístupem režiséra Oldřicha Lipského. Podobně jako u Jáchyma jde i u komedie „Marečku, podejte mi pero!“ o civilní příběh ze současnosti, který důvtipně a kultivovaně naplňuje společenskou objednávku.

V rámci zvyšování kvalifikace dělnických profesí si totiž stárnoucí mistr v továrně na zemědělské stroje Jiří Kroupa musí dodělat průmyslovku. Neochotně tak po večerech usedá do stejné lavice, ve které přes den sedí jeho dospívající syn. Nechuť k učení, které stárnoucímu muži navíc dělá problémy, se podepisuje na Kroupově katastrofálním prospěchu. Aby šéfovské místo v modernizovaném provozu nezískal puntičkářský patolízal Hujer (Václav Lohniský), musí Kroupa starší napnout všechny síly.

Podstatu komediální zápletky nabité slovními i situačními gagy ovšem netvoří Kroupovy studijní problémy, ale samotná situace dospělých lidí, kteří se musejí potýkat s úskalími všednodenního školního provozu. Nesourodá skupinka spolužáků se rychle mění v typickou školní třídu, v níž vedle šprta Hujera vynikají infantilní koketa Týfová (Iva Janžurová), naivní snaživec Plha (Josef Kemr) či nerozluční provokatéři Tuček-Šlajs (Smoljak-Svěrák). Zdrojem humorných situací se stávají i potyčky „zabedněných“ přestárlých studentů s úskalími středoškolského učiva. Jeden z nejmilovanějších filmů Oldřicha Lipského nabízí divákům desítky vtipných „hlášek“, které zlidověly. Vynikajícímu hereckému obsazení dominují Jiří Sovák a jeho (tehdy sedmadvacetiletý) syn Jiří Schmitzer v rolích otce a syna Kroupových. Titulní Mareček ovšem neexistuje – jde o žáka, který žije už jen v paměti senilního profesora Hrbolka.

Zdroj: Národní filmový archiv

Režie: Oldřich Lipský

Scénář: Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák

Rok výroby: 1976

Hrají: Jiří Sovák, Míla Myslíková, Jiří Schmitzer, Václav Lohniský, Iva Janžurová, Josef Kemr, Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák, František Kovářík a další

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Tři oříšky pro Popelku

85 minut

Jednou z vůbec nejpopulárnějších filmových pohádek je snímek, který v roce 1973 natočil v česko-německé koprodukci režisér Václav Vorlíček. Šlo o první klasicky pojatou pohádku ze tří, které tvůrce populárních fantazijních snímků realizoval v sedmdesátých letech (následovaly snímky Jak se budí princezny /1977/ a Princ a Večernice /1978/). Zásluhu na kvalitách nestárnoucího snímku má i scenárista František Pavlíček, kterému ovšem komunistický režim zakázal působení v kultuře. V titulcích pohádky Princ Bajaja, již v roce 1971 realizoval Antonín Kachlík, se skryl pod jménem kolegyně Evy Košlerové, zatímco ve Třech oříšcích pro Popelku mu stejnou službu prokázala Bohumila Zelenková. Pavlíček ve scénáři citlivě propojil dvě pohádky Boženy Němcové – O Popelce a O třech sestrách. Současně opatřil původní typizované hrdiny složitějšími motivacemi a atraktivnějšími zálibami.

Vorlíčkova Popelka v bravurním podání Libuše Šafránkové je sice v honosném domě své macechy pohrdanou a chudou služkou, umí však jezdit na koni, střílet z kuše a lovit. Vedle emancipované hrdinky, jež umí přesvědčivě vystupovat i v mužských šatech, působí princ Pavla Trávníčka jako lehkomyslný mladíček, kterého spíš než ženitba a dvorské povinnosti zajímá zábava s kamarády. Cílevědomá kráska, která se vetře na královský ples, při němž si má vznešený mladík najít nevěstu, ovšem svému vyvolenému poskytne potřebnou lekci samostatnosti a dospělosti.

Lehce modernizovaná pohádka je mírně odkouzlená: nadpřirozené prvky zastupují jen hrdinčini zvířecí přátelé a titulní oříšky, ve kterých hrdinka najde šaty potřebné k získání prince. V česko-německém hereckém obsazení se vedle domácích herců (především Šafránkové, Trávníčka a energického Vladimíra Menšíka v roli čeledína Vincka) objevují i Rolf Hoppe jako král, Karin Leschová jako královna a Carola Braunbocková coby Popelčina nepřejícná nevlastní matka. Kultovní status si získala písnička Karla Svobody Kdepak ty ptáčku hnízdo máš, již pro film nazpíval Karel Gott.

Zdroj: Národní filmový archiv

Režie: Václav Vorlíček

Scénář: František Pavlíček (pod jménem Bohumily Zelenkové), Václav Vorlíček

Rok výroby: 1973

Hrají: Libuše Šafránková, Pavel Trávníček, Carola Braunbock, Rolf Hoppe, Karin Lesch, Dana Hlaváčová, Jan Libíček, Vítězslav Jandák, Vladimír Menšík a další

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Irsko se Simonem Reevem, část první

49 minut

Dobrodružný novinář Simon Reeve se vydává na cestu za poznáním Irska, jednoho z nejkrásnějších ostrovů na světě.

Po příjezdu do hrabství Wexford Simon prozkoumá počátek dlouhého a bouřlivého vztahu mezi Británií a Irskem. Proletí se na motorovém paraglidingu podél pobřeží a pak zavítá do Corku i na posvátnou horu Croagh Patrick. Navštíví také surfové městečko Lahinch, město Londonderry a hrabství Donegal. Své cestování zakončí v Malin Head, nejsevernějším bodu Irska.

Simon nás provede od dech beroucích útesů na irském pobřeží až k současným reáliím vesnic a měst. Po celou dobu se zároveň snaží odhalit složitou historii této země a zjistit, co může Irsko čekat v budoucnu.

Simon zkoumá rozličné prvky irské kultury cestováním napříč všemi kouty ostrova a poznáváním různých lidí. Divákům tak odhalí místo plné mýtů, legend a duchovna. Místo, které je zároveň i moderním státem, který se snaží zachovat pro další generace svou identitu a své hodnoty.

Produkce: Dominic Ozanne, Aaqil Ahmed, David Upshal

Učinkují: Simon Reeve

Země původu: Spojené království

 

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Sledujeme tě: Občané pod dohledem

90 minut

Dokumentární film o celosvětovém fenoménu společnosti, která hluboce ohrozila naši osobní svobodu.

Po teroristických útocích 11. září 2001 si Spojené státy americké přivlastnily moc nad kontrolou a sledováním všech občanů nejen v USA, a to prostřednictvím mobilních telefonů, neomezeným přístupům k osobním e-mailům, počítačovým pevným diskům a všem údajům a datům, která byla vyprodukována občany jak v osobním, tak i v profesním životě. Tato zveřejněná i utajená data mohou potenciálně sloužit bezpečnostním státům, jejichž nepřiznaným cílem je vědět vše o všech.

Režie: Alexandre Valenti

Produkce: Arte France, Intuition Films et Docs, Les Bons Clients

Země původu: Francie

 

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Šikanování předškoláků

2 minut

Jak nedopustit, aby se společenské problémy ve školách učily nevhodným způsobem?

Jedna z prestižních soukromých škol se v rámci několika vyučovacích hodin rozhodla zakázat některým předškolákům přístup k hračkám. Měli se tak naučit o diskriminaci a segregaci. Podle Ricka Hesse z American Enterprise Institute to ale není vhodný způsob, jak děti se společenskými problémy seznámit. Výuka těchto témat by měla probíhat zodpovědným a adekvátním způsobem.

Produkce: American Enterprise Institute

 

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Tanec ve tmě: konec fyziky?

49 minut

Vědci na lovu za vším, čemu ve vesmíru nerozumíme. Co bude jejich úspěch nebo neúspěch znamenat pro budoucnost fyziky?

Čtvrtina prvků v námi známém vesmíru je zatím stále neprozkoumaná. Vidíme jejich vlivy, ale nevíme, co tyto prvky jsou, ani jak je vysvětlit. Těmto neznámým objektům říkáme temná hmota. Vědci doufají, že jejím objevením rozluští důležitou část vesmírné skládanky a vyřeší problémy se standardním modelem částicové fyziky.

Štáb BBC (Horizon) navštíví: vědce ve FermiLab v Chicagu, kteří analyzují gama paprsky ze středu galaxie a doufají, že tak najdou vodítka k rozluštění identity temné hmoty; SNOLABu v Kanadě, kde toto hledání probíhá hluboko v niklovém dole; a CERNu ve Švýcarsku, kde po jejich úspěchu s Higgsovým Bosonem zvyšují energii pohánějící Velký hadronový urychlovač téměř na dvojnásobek jeho síly v naději, že dokáže vyprodukovat záhadné částice, které temnou hmotu tvoří.

Ještě podivuhodnější, než tmavá hmota je „tmavá energie“, která tvoří zhruba 70 % našeho vesmíru. Poté, co se po velkém třesku před několika miliardami let lehce zpomalovala, nyní tato neznámá síla z nenadání opět začíná nabírat na rychlosti. BBC proto zavítá do chilské pouště Atacama, kde se nachází soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope), aby se zde setkala s vědci, kteří hledají odpovědi na zmíněné otázky.

Zatímco do těchto ambiciózních projektů tečou miliardy dolarů, někteří vědci se ptají: Co se stane, když nenajdeme to, co hledáme? Přišli jsme s teoriemi, abychom vysvětlili, proč vypadá vesmír tak, jak vypadá, ale dokud neodhalíme temnou hmotu a temnou energii a nebudeme schopní je prostudovat a zkoumat, tak je to všechno pouhým výplodem naší fantazie. Co když se mýlíme?

Když v březnu 2015 znovu spustili Velký hadronový urychlovač a detektory temné hmoty rozmístěné po celém světě začali dosahovat limitu citlivosti, nastal ve světě vědy moment „buď anebo“, a to zvlášť pro vědce, kteří zasvětili svůj profesionální život hledání nejtemnějších prvků vesmíru. Cena neúspěchu je obrovská, ale úspěch by nás jako lidstvo přímo katapultoval do nové éry porozumění.

Režie: Peter Leonard

Produkce: BBC, Science Channel, Peter Leonard

Země původu: Spojené království

 

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

předchozí
následující