menu

Řecko se Simonem Reevem, část první

Řecko se Simonem Reevem, část první

60 minut

V prvním díle této série Simon procestuje oblíbenou destinaci ostrovů Egejského moře a hlavní město Atény.

Simon Reeve v této dvoudílné sérii cestuje Řeckem – jednou z nejkrásnějších ale zároveň i nejztrápenějších zemí Evropy. Přes ostrovy v Egejském moři až po hory na severu Řecka se Simon dostává daleko za obrázky známé z pohlednic. Chce se dozvědět víc o Řecku, jeho obyvatelích a snaží se zjistit, proč tato země čelí nekonečné ekonomické krizi. Cestou se setkává např. s rebelskými mnichy, ozbrojenými kněžími, zoufalými migranty nebo zraněným medvídětem.

Na malém ostrůvku Pserimos se Simon vydává do hlubin moře společně s potápěči, kteří se stále živí lovením přírodní mořské houby – živočicha, díky kterému tento ostrov zbohatl. Zde se také dozvídá, jak národ strádá tváří v tvář upadajícím trhům a prohlubující se ekonomické krizi.

Cestou na Lesbos, kousek od tureckých hranic, se Simon setkává s uprchlickou krizí. Tento ostrov se stal vstupem do Evropy pro tisíce uprchlíků denně, což zásadně ovlivňuje životy ostrovanů.

Na největším ostrově Řecka – Krétě, se Simon vydává do hor, kde je každý pastevec ozbrojený a kde je vedoucím zbrojního klubu dokonce i místní kněz. Při kempování pod hvězdami se dozvídáme, jak mají na Kréťany stále vliv vzpomínky na chování Německa za druhé světové války, a to i přes snahu Němců Řecku v ekonomické krizi pomoci.

V Aténách pak Simon prozkoumává důsledky této krize. Zjišťuje, jak je život pro chudou komunitu žijící v předělaných přepravních kontejnerech těžký, jak je město konfrontováno demonstranty a jak rychle se může z demonstrace stát povstání.

Více informací

300 milionů let – Velká katastrofa, část 1.

300 milionů let – Velká katastrofa, část 1.

52 minut

Dramatický příběh zrození Evropy: Od doby karbonové až po vymření dinosaurů před 65 miliony let.

Jak vznikl kontinent, kterému říkáme Evropa? Svou dnešní podobu získal tento světadíl před mnoha lety. Cestoval přes několik klimatických pásem, byl tvarován různými prvky i nárazy do jiných kontinentů. Změnou prošla i struktura jeho zvířecího obyvatelstva. Součástí dnešní fauny jsou například divoká prasata, králíci, lišky i různé druhy ptáků. V minulosti se tu běžně pohybovali také plameňáci a kapustňáci. A hlavně dinosauři.

Vše začalo velkou ohnivou koulí. Před čtyřmi miliardami let byla mladá země velice odlišná od té dnešní. Když se první skály a kameny začaly vynořovat z moře, Německo bylo tisíce kilometrů jižněji – na rovníku. Tropické klima dalo zrod lesům plných kapradin, kde našli domov obří stonožky dlouhé až dva metry. Tehdy procházely středem Německa obrovské hory, které však od té doby už zmizely. Na jihu cestovala Švábskem celá stáda dinosaurů, zatímco Bavorsko vypadalo jako tropický ráj na pobřeží oceánu. Mělké laguny barvily mělčiny a pobřeží zdobily podvodní korálové útesy. Tyhle a jiné události jsou dnes vtištěné do pár centimetrů kamenu.

Při odhalování tajemství minulosti zjistíme fascinující propojení: Například, že dnešní vážky jsou velmi podobné pravěkým obřím vážkám, ze kterých se vyvinuly. To je ale spíš výjimka, protože zvířata se průběhem změn neustále adaptují. Časem zaplavila zemi moře. Pak následovalo období pouštních veder. Bez ohledu na množství přeměn se zvířata i rostliny dokázaly přizpůsobit novým podmínkám. Později však nastaly události, které nedokázala přežít ani příroda. Např. kosmická katastrofa před 65 miliony let, která ukončila skoro všechen život na zemi a vymazala dinosaury z povrchu zemského. Díky této události nastala éra savců. Náš příběh začal.

Více informací

Marečku, podejte mi pero!

Marečku, podejte mi pero!

91 minut

Scenáristé Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak v roce 1976 navázali na tradici středoškolských veseloher Martina Friče. Po komedii Jáchyme, hoď ho do stroje! (1974) znovu dokázali, že jejich osobitý humor se znamenitě doplňuje s precizním, hravým přístupem režiséra Oldřicha Lipského. Podobně jako u Jáchyma jde i u komedie „Marečku, podejte mi pero!“ o civilní příběh ze současnosti, který důvtipně a kultivovaně naplňuje společenskou objednávku.

V rámci zvyšování kvalifikace dělnických profesí si totiž stárnoucí mistr v továrně na zemědělské stroje Jiří Kroupa musí dodělat průmyslovku. Neochotně tak po večerech usedá do stejné lavice, ve které přes den sedí jeho dospívající syn. Nechuť k učení, které stárnoucímu muži navíc dělá problémy, se podepisuje na Kroupově katastrofálním prospěchu. Aby šéfovské místo v modernizovaném provozu nezískal puntičkářský patolízal Hujer (Václav Lohniský), musí Kroupa starší napnout všechny síly.

Podstatu komediální zápletky nabité slovními i situačními gagy ovšem netvoří Kroupovy studijní problémy, ale samotná situace dospělých lidí, kteří se musejí potýkat s úskalími všednodenního školního provozu. Nesourodá skupinka spolužáků se rychle mění v typickou školní třídu, v níž vedle šprta Hujera vynikají infantilní koketa Týfová (Iva Janžurová), naivní snaživec Plha (Josef Kemr) či nerozluční provokatéři Tuček-Šlajs (Smoljak-Svěrák). Zdrojem humorných situací se stávají i potyčky „zabedněných“ přestárlých studentů s úskalími středoškolského učiva. Jeden z nejmilovanějších filmů Oldřicha Lipského nabízí divákům desítky vtipných „hlášek“, které zlidověly. Vynikajícímu hereckému obsazení dominují Jiří Sovák a jeho (tehdy sedmadvacetiletý) syn Jiří Schmitzer v rolích otce a syna Kroupových. Titulní Mareček ovšem neexistuje – jde o žáka, který žije už jen v paměti senilního profesora Hrbolka.

Zdroj: Národní filmový archiv

Více informací

Explorer 1: 60 let ve vesmíru

5 minut

Ještě před nedávnem bylo nemyslitelné i jen opustit zemskou atmosféru. Před šedesáti lety si nikdo neuměl ani představit, že se jednou budeme dotýkat Slunce nebo létat na nejvzdálenější objekty. Brzy se i spustí nejsilnější dalekohled na světě, který lidem umožní nahlédnout na první galaxie, které se zrodily krátce po Velkém třesku. Dokument nám ukáže, jak NASA oslavila šedesáté výročí Exploreru 1 – satelitu, který „posvítil“ na cestu stovkám misí.

Produkce: NASA's Goddard Space Flight Center

Licence

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Hubble25

32 minut

Hubbleův vesmírný dalekohled změnil naše porozumění vesmíru a pomohl nám najít své místo mezi hvězdami. Za svou pětadvacet let dlouhou službu na oběžné dráze nám vydláždil cestu k neuvěřitelným vědeckým a technologickým pokrokům. Na začátku své mise musel Hubbleův dalekohled překonat několik překážek a ukázat lidem, čeho je NASA navzdory všem očekáváním schopná. A to hlavně díky „Hubbleovým hrdinům“ – vědcům, technickým inženýrům a statečným astronautům, kteří se zúčastnili pěti vesmírných misí, aby Hubbleův vesmírný dalekohled opravili.

Produkce: NASA

Licence

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Bill Gates o chudobě a prosperitě

67 minut

Možná jsme právě svědky největšího úspěchu v boji proti chudobě. Za posledních 40 let se počet lidí žijící v extrémní bídě snížil o 80 procent.

Dětská úmrtnost je rekordně nízká. Celé společnosti, které byly ještě nedávno považovány za beznadějné, se dnes rozvíjejí a patří mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky světa.

Co způsobilo tyto změny? Jak v nich můžeme pokračovat a navázat na dosavadní úspěchy? V rozhovoru s Billem Gatesem probereme, jakou roli mají v transformaci celosvětové chudoby filantropové. Vysvětlíme si mýty o organizacích, které brání chudým ve zlepšení životních podmínek a popovídáme si o vizi, podle které by do roku 2035 neměla být na hranici chudoby ani jedna země.

Produkce: American Enterprise Institute

 

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Řecko se Simonem Reevem, část první

60 minut

V prvním díle této série Simon procestuje oblíbenou destinaci ostrovů Egejského moře a hlavní město Atény.

Simon Reeve v této dvoudílné sérii cestuje Řeckem – jednou z nejkrásnějších ale zároveň i nejztrápenějších zemí Evropy. Přes ostrovy v Egejském moři až po hory na severu Řecka se Simon dostává daleko za obrázky známé z pohlednic. Chce se dozvědět víc o Řecku, jeho obyvatelích a snaží se zjistit, proč tato země čelí nekonečné ekonomické krizi. Cestou se setkává např. s rebelskými mnichy, ozbrojenými kněžími, zoufalými migranty nebo zraněným medvídětem.

Na malém ostrůvku Pserimos se Simon vydává do hlubin moře společně s potápěči, kteří se stále živí lovením přírodní mořské houby – živočicha, díky kterému tento ostrov zbohatl. Zde se také dozvídá, jak národ strádá tváří v tvář upadajícím trhům a prohlubující se ekonomické krizi.

Cestou na Lesbos, kousek od tureckých hranic, se Simon setkává s uprchlickou krizí. Tento ostrov se stal vstupem do Evropy pro tisíce uprchlíků denně, což zásadně ovlivňuje životy ostrovanů.

Na největším ostrově Řecka – Krétě, se Simon vydává do hor, kde je každý pastevec ozbrojený a kde je vedoucím zbrojního klubu dokonce i místní kněz. Při kempování pod hvězdami se dozvídáme, jak mají na Kréťany stále vliv vzpomínky na chování Německa za druhé světové války, a to i přes snahu Němců Řecku v ekonomické krizi pomoci.

V Aténách pak Simon prozkoumává důsledky této krize. Zjišťuje, jak je život pro chudou komunitu žijící v předělaných přepravních kontejnerech těžký, jak je město konfrontováno demonstranty a jak rychle se může z demonstrace stát povstání.

Režie: Olly Bootle

Produkce: BBC Two

Země původu: Velká Británie

 

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Jak najít živou planetu

7 minut

Čím více pozorujeme ostatní planety, tím více vyvstává otázka, zda mezi těmi se životem není „divnou“ právě zeměkoule.

Díky desetiletím pozorování Země z vesmíru dnes víme o náznacích života na exoplanetách, ale i na dalších planetách v rámci naší sluneční soustavy. V tomto dokumentu se podíváme blíže na to, co jsme se dozvěděli o Zemi, coby našem jediném příkladu planety se životem, a jak nám to může pomoct při hledání dalšího života ve vesmíru.

Produkce: NASA's Goddard Space Flight Center

Licence

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

300 milionů let – Velká katastrofa, část 1.

52 minut

Dramatický příběh zrození Evropy: Od doby karbonové až po vymření dinosaurů před 65 miliony let.

Jak vznikl kontinent, kterému říkáme Evropa? Svou dnešní podobu získal tento světadíl před mnoha lety. Cestoval přes několik klimatických pásem, byl tvarován různými prvky i nárazy do jiných kontinentů. Změnou prošla i struktura jeho zvířecího obyvatelstva. Součástí dnešní fauny jsou například divoká prasata, králíci, lišky i různé druhy ptáků. V minulosti se tu běžně pohybovali také plameňáci a kapustňáci. A hlavně dinosauři.

Vše začalo velkou ohnivou koulí. Před čtyřmi miliardami let byla mladá země velice odlišná od té dnešní. Když se první skály a kameny začaly vynořovat z moře, Německo bylo tisíce kilometrů jižněji – na rovníku. Tropické klima dalo zrod lesům plných kapradin, kde našli domov obří stonožky dlouhé až dva metry. Tehdy procházely středem Německa obrovské hory, které však od té doby už zmizely. Na jihu cestovala Švábskem celá stáda dinosaurů, zatímco Bavorsko vypadalo jako tropický ráj na pobřeží oceánu. Mělké laguny barvily mělčiny a pobřeží zdobily podvodní korálové útesy. Tyhle a jiné události jsou dnes vtištěné do pár centimetrů kamenu.

Při odhalování tajemství minulosti zjistíme fascinující propojení: Například, že dnešní vážky jsou velmi podobné pravěkým obřím vážkám, ze kterých se vyvinuly. To je ale spíš výjimka, protože zvířata se průběhem změn neustále adaptují. Časem zaplavila zemi moře. Pak následovalo období pouštních veder. Bez ohledu na množství přeměn se zvířata i rostliny dokázaly přizpůsobit novým podmínkám. Později však nastaly události, které nedokázala přežít ani příroda. Např. kosmická katastrofa před 65 miliony let, která ukončila skoro všechen život na zemi a vymazala dinosaury z povrchu zemského. Díky této události nastala éra savců. Náš příběh začal.

Režie: Stefan Schneider

Produkce: Gruppe 5 Filmproduktion, NDR, ARTE, ZDF Enterprises

Země původu: Německo

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Jak počítače počítají

4 minut

Počítače nemusí být jen super technologické přístroje s malými součástkami, ale i velké, dřevěné a mechanické.

Produkce: MIT, K12Videos

Licence

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Co je kryptoměna?

2 minut

O kryptoměně se v poslední době hodně diskutovalo. Některé vlády ji chtějí zakázat a zrušit. Někteří lidé do ní investují a pak bohatnou. Ale co to vlastně kryptoměna je?

Produkce: American Enterprise Institute

 

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

1917: Jak se dělá revoluce

90 minut

Pohled na ruskou revoluci v roce 1917 skrz její dva významné aktéry – Lenina a Gorkého.

Ruská revoluce roku 1917 označovala počátek nové éry, šokovala celý svět a měnila politické myšlenky. Skrz hlasy Lenina a Gorkého se podíváme na dvě odlišné tváře této revoluce – teorii a skutečnost.

Na perspektivě dodává dvojí vyprávění: Jedno ostré, nečekané a dojemné z hlediska Maxima Gorkého. Druhé chladné jako historie a taktiky, plánování každého dalšího kroku. To je pohled Vladimira Iljiče Lenina.

Stan Neumann nás ponoří do událostí ruské revoluce den po dni od února do října 1917 pomocí exkluzivních archivních záběrů kombinovaných s propracovanými animacemi.

Režie: Stan Neumann

Produkce: ARTE France, Zadig Productions

Země původu: Francie

 

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Marečku, podejte mi pero!

91 minut

Scenáristé Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak v roce 1976 navázali na tradici středoškolských veseloher Martina Friče. Po komedii Jáchyme, hoď ho do stroje! (1974) znovu dokázali, že jejich osobitý humor se znamenitě doplňuje s precizním, hravým přístupem režiséra Oldřicha Lipského. Podobně jako u Jáchyma jde i u komedie „Marečku, podejte mi pero!“ o civilní příběh ze současnosti, který důvtipně a kultivovaně naplňuje společenskou objednávku.

V rámci zvyšování kvalifikace dělnických profesí si totiž stárnoucí mistr v továrně na zemědělské stroje Jiří Kroupa musí dodělat průmyslovku. Neochotně tak po večerech usedá do stejné lavice, ve které přes den sedí jeho dospívající syn. Nechuť k učení, které stárnoucímu muži navíc dělá problémy, se podepisuje na Kroupově katastrofálním prospěchu. Aby šéfovské místo v modernizovaném provozu nezískal puntičkářský patolízal Hujer (Václav Lohniský), musí Kroupa starší napnout všechny síly.

Podstatu komediální zápletky nabité slovními i situačními gagy ovšem netvoří Kroupovy studijní problémy, ale samotná situace dospělých lidí, kteří se musejí potýkat s úskalími všednodenního školního provozu. Nesourodá skupinka spolužáků se rychle mění v typickou školní třídu, v níž vedle šprta Hujera vynikají infantilní koketa Týfová (Iva Janžurová), naivní snaživec Plha (Josef Kemr) či nerozluční provokatéři Tuček-Šlajs (Smoljak-Svěrák). Zdrojem humorných situací se stávají i potyčky „zabedněných“ přestárlých studentů s úskalími středoškolského učiva. Jeden z nejmilovanějších filmů Oldřicha Lipského nabízí divákům desítky vtipných „hlášek“, které zlidověly. Vynikajícímu hereckému obsazení dominují Jiří Sovák a jeho (tehdy sedmadvacetiletý) syn Jiří Schmitzer v rolích otce a syna Kroupových. Titulní Mareček ovšem neexistuje – jde o žáka, který žije už jen v paměti senilního profesora Hrbolka.

Zdroj: Národní filmový archiv

Režie: Oldřich Lipský

Scénář: Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák

Rok výroby: 1976

Hrají: Jiří Sovák, Míla Myslíková, Jiří Schmitzer, Václav Lohniský, Iva Janžurová, Josef Kemr, Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák, František Kovářík a další

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Pandí mláďata

51 minut

Jak nejroztomilejší mláďata planety vyrůstají v čínských pandích centrech?

Jeden z nejkouzelnějších a nejmilovanějších tvorů planety, panda, bojuje v Číně o přežití. Její mláďata jsou těmi nejcennějšími zvířecími dětmi na světě. Pand velkých žije ve volné přírodě méně než dva tisíce a patří proto mezi silně ohrožené druhy. Ve třech různých centrech se tak snaží počet pand zvýšit. Dokument nahlíží do zákulisí těchto organizací, aby zjistil, co se skrývá za jejich úspěchem.

Film divákům představí několik pand v různém stáří: Od miniaturních, narůžovělých novorozeňat bez srsti až po zvídavá batolata. Pandy prochází několika životními etapami, které nejsou vždy jednoduché. Některé, jako malá Ying Hua, mají problém poradit si. Potřebují proto zvláštní péči a pozornost od pandích chův. Jiné, jako třeba tříměsíční Qian Qian, jsou částečně vychovávané adoptivními matkami.

V další části zase uvidíme prvorodičku Min Min při svém prvním dlouhém porodu, jednoročního Fei Fei, který se až moc naparuje a Pan Pan, který oslavil 30 let, čímž se stal nejstarší pandou na světě.

Režie: Adrian Cale

Produkce: ITN Productions, ITV, Will Smith, Kirsty Calvert-Ansari

Země původu: Spojené království

 

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Diana – 7 dní

91 minut

Společně se podíváme na sedm dní, které následovaly po úmrtí Diany a na to, jaký vliv měla její osobnost na lidi po celém světě.

Podívejte se s námi na příběh bouřlivého týdne, který následoval po smrti Diany, princezny z Walesu, z pohledu jejích nejbližších. Zjišťovat budeme i to, jak se jí podařilo získat tak výjimečný vliv na lidi po celém světě.

Hloubkové rozhovory se syny Diany, vévodou z Cambridge a princem Harrym, odhalí intimní detaily jejich vztahu a reakcí od chvíle, kdy se dozvěděli o matčině smrti do dne jejího pohřbu.

Ve filmu jsou zaznamenány také rozhovory se členy rodiny, blízkými přáteli a politiky – včetně Tonyho Blaira a Dianiny sestry Lady Spencer. Někteří z nich o událostech onoho emotivně vysilujícího týdne promluvili vůbec poprvé.

Režie: Henry Singer

Produkce: BBC, Jenny Saunders

Země původu: Spojené království

 

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

předchozí
následující