menu

Atentát

Atentát

100 minut

Nejoceňovanější titul z rozsáhlé filmografie tohoto tvůrce líčí v širších souvislostech největší a nejdůležitější akci českého protifašistického odboje, kterou iniciovala exilová vláda prezidenta Beneše. Na rozdíl od ostatních československých filmů své doby, zabývajících se tématem druhé světové války, se Atentát nezmiňuje o roli komunistického odboje v boji proti nacismu. Z těchto důvodů scénář nemohl být v druhé polovině padesátých let schválen a dočkal se realizace až v období uvolňování politické cenzury. Konstatování, že v protektorátu existovaly i jiné účinné formy odboje, bylo ovšem i v roce 1964 odvážné.

Snímek rekonstruuje přípravy na akci, její provedení v květnu 1942, kruté represe následující po Heydrichově smrti, zběsilé pátrání po pachatelích – parašutistech, kteří atentát provedli, vyzrazení jejich úkrytu a jejich dobrovolnou smrt. Jiří Sequens své dílo realizoval jako širokoúhlý, černobílý film, který dané události rekonstruuje s až dokumentaristickou přesností. Při inscenování řady záběrů vycházel z dobových fotografií pocházejících z archivu gestapa (důležitou roli pro něj hrálo i rozestavění aut na ulici), výpovědí pamětníků a mnohých dalších materiálů. Realistickému výsledku napomáhalo i natáčení na místech, kde se události skutečně odehrály. Film tak zaznamenal i podobu místa, kde se atentát odehrál (jeho tvářnost změnila pozdější výstavba). Oproti skutečnosti byla změněna jména protagonistů: místo Kubiše, Gabčíka a Valčíka vystupují ve filmu nadporučík Král a rotmistři Strnad a Vyskočil. Přesvědčivost tragickým hrdinům dodali jejich představitelé – Radoslav Brzobohatý, Rudolf Jelínek a Ladislav Mrkvička.

Zdroj: Národní filmový archiv

Více informací

Božská Ema

Božská Ema

107 minut

Ve spolupráci se spisovatelem a scenáristou Zdeňkem Mahlerem se tehdy jednašedesátiletý Krejčík po letech působení v televizi vrátil v roce 1979 na výsluní pozornosti filmem, který v historických kulisách vyprávěl aktuální příběh. Dramatické osudy slavné operní umělkyně využila Božská Ema jako nosiče vlasteneckého poselství o potřebě vnitřní svobody ve světě podezřívavosti, zrady a totalitních mocenských praktik. Protagonistkou stylového vyprávění je velká česká dramatická zpěvačka Ema Destinnová, která zaslouženě sklízí úspěchy ve světě. Přestože v Evropě zuří první světová válka, rozhodne se pěvkyně navzdory varování svých blízkých vrátit ze Spojených států domů, do Čech. Tam se však kvůli svým sympatiím k protirakouskému odboji dostává pod trvalý dohled rakousko-uherské policie. Nezlomná vlastenka však odmítá pod nátlakem sloužit těm, které vnímá jako utiskovatele milované vlasti.

Životní peripetie Destinnové v cituplném podání slovenské herečky Božidary Turzonovové se v ceněném snímku neomezují jen na protagonistčiny občanské a politické aktivity. Důležitou roli ve vyprávění hrají i milostná vzplanutí krásné operní divy – především k atraktivnímu lesnímu správci Viktorovi. Toho si zahrál krajan hlavní představitelky – Juraj Kukura. Kameraman Miroslav Ondříček pomohl Krejčíkovi vytvořit přesvědčivou vizi světa na počátku minulého století. O tvrdohlavém nasazení všech tvůrců, kteří se na Božské Emě podíleli, svědčí i skutečnost, že architekt Jindřich Goetz si v hostivařských ateliérech tajně půjčoval vybavení z životopisného filmu o Antonínu Dvořákovi Koncert na konci léta, který na Barrandově natáčel František Vláčil souběžně a který se odehrává ve stejné historické době.

Zdroj: Národní filmový archiv

Více informací

Němá barikáda

118 minut

Po únorovém komunistickém puči roku 1948 režisér Otakar Vávra spolehlivě naplňoval ideologickou objednávku. V případě Němé barikády jde o adaptaci povídek Jana Drdy, vracející se k Pražskému povstání z května 1948. Osudy občanů Holešovic, kteří u Trojského mostu postavili a hájili barikádu proti nacistickým tankům, zkušený režisér spojil do podoby mozaiky o hrdinství obyčejných lidí tváří v tvář početní, dobře ozbrojené přesile.

Do filmu, na jehož scénáři se spolu s Vávrou podílel autor literární předlohy, si režisér vybral působivou hereckou sestavu v čele s Jaroslavem Průchou, Jaroslavem Marvanem a Vladimírem Šmeralem. I v menších rolích se osvědčený tvůrce spolehl na osobité herce, které často současně obsadil do svého historického dramatu Revoluční rok 1848, jež mělo premiéru sedm měsíců po slavnostním květnovém uvedení Němé barikády.

Zdroj: Národní filmový archiv

Režie: Otakar Vávra

Scénář: Otakar Vávra, Jan Drda

Rok výroby: 1948

Hrají: Jaroslav Průcha, Barbara Drapińská, Jaroslav Marvan, Vladimír Šmeral, Marie Vášová, Robert Vrchota, Jiří Plachý, Jaromír Spal a další

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Přežil jsem svou smrt

93 minut

Šedesátá léta přinesla nový a složitější pohled na otázky hrdinství, zrady a morálních kompromisů souvisejících s přežitím za druhé světové války. Jedním z prvních filmů, které zviditelnily v rámci tématu kontroverzní motivy, se stalo drama Vojtěcha Jasného z roku 1960. Jde o vyprávění vězně z tábora smrti – boxera Tondy Majera. Do koncentračního tábora se mladík dostal kvůli rvačce s mužem, ze kterého se vyklubal gestapák. Svou hrdostí a přímostí si původně apolitický Tonda vyslouží respekt spoluvězňů i věznitelů, jejichž brutální praktiky ho přivedou do řad ilegální táborové komunistické organizace. V rámci „korektního“ příběhu nicméně tvůrci zmiňují kolaboraci některých vězňů či existenci lágrových bordelů pro „nepolitické“ vězně. V hlavní roli dnes už klasického snímku exceluje František Peterka, který kvůli vzhledu a hereckému naturelu dostával v českém filmu jen zřídkakdy větší a zajímavější role.

Zdroj: Národní filmový archiv

Režie: Vojtěch Jasný

Scénář: Milan Jariš

Rok výroby: 1960

Hrají: František Peterka, Jiří Sovák, Václav Lohniský, Martin Ťapák, Paul Berndt, Hans-Joachim Hegewald, Fred Delmare a další

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Atentát

100 minut

Nejoceňovanější titul z rozsáhlé filmografie tohoto tvůrce líčí v širších souvislostech největší a nejdůležitější akci českého protifašistického odboje, kterou iniciovala exilová vláda prezidenta Beneše. Na rozdíl od ostatních československých filmů své doby, zabývajících se tématem druhé světové války, se Atentát nezmiňuje o roli komunistického odboje v boji proti nacismu. Z těchto důvodů scénář nemohl být v druhé polovině padesátých let schválen a dočkal se realizace až v období uvolňování politické cenzury. Konstatování, že v protektorátu existovaly i jiné účinné formy odboje, bylo ovšem i v roce 1964 odvážné.

Snímek rekonstruuje přípravy na akci, její provedení v květnu 1942, kruté represe následující po Heydrichově smrti, zběsilé pátrání po pachatelích – parašutistech, kteří atentát provedli, vyzrazení jejich úkrytu a jejich dobrovolnou smrt. Jiří Sequens své dílo realizoval jako širokoúhlý, černobílý film, který dané události rekonstruuje s až dokumentaristickou přesností. Při inscenování řady záběrů vycházel z dobových fotografií pocházejících z archivu gestapa (důležitou roli pro něj hrálo i rozestavění aut na ulici), výpovědí pamětníků a mnohých dalších materiálů. Realistickému výsledku napomáhalo i natáčení na místech, kde se události skutečně odehrály. Film tak zaznamenal i podobu místa, kde se atentát odehrál (jeho tvářnost změnila pozdější výstavba). Oproti skutečnosti byla změněna jména protagonistů: místo Kubiše, Gabčíka a Valčíka vystupují ve filmu nadporučík Král a rotmistři Strnad a Vyskočil. Přesvědčivost tragickým hrdinům dodali jejich představitelé – Radoslav Brzobohatý, Rudolf Jelínek a Ladislav Mrkvička.

Zdroj: Národní filmový archiv

Režie: Jiří Sequens

Scénář: Miloslav Fábera, Kamil Pixa, Jiří Sequens

Rok výroby: 1964

Hrají: Radoslav Brzobohatý, Rudolf Jelínek, Ladislav Mrkvička, Luděk Munzar, Josef Vinklář, Siegfried Loyda, Harry Studt a další

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Komediant

90 minut

Podle novely spisovatele a scenáristy Miloše V. Kratochvíla natočil zkušený režisér Otakar Vávra další ze svých historických filmových opusů. Dobové kostýmní drama z roku 1984 je příběhem mladého českého studenta Vavřince (Oldřich Kaiser), který díky kočovné herecké skupině principála Fortunata (Martin Růžek) může realizovat svůj sen – uvedení Shakespearova milostného dramatu Romeo a Julie. Dramatické události třicetileté války sice snílkům a jejich uměleckým projektům příliš nepřejí, krásný příběh a krásná slova ovšem přinášejí trpícím lidem úlevu.

Předposlední režijní počin Otakara Vávry si udržuje spíš komorní charakter, aby vykompenzoval vysoké náklady režisérova předchozího filmu, odehrávajícího se ve stejné historické době – rozmáchlého životopisného snímku Putování Jana Amose (1983).

Zdroj: Národní filmový archiv

Režie: Otakar Vávra

Scénář: Miloš V. Kratochvíl, Otakar Vávra

Rok výroby: 1984

Hrají: Oldřich Kaiser, Martin Růžek, Jana Hlaváčová, Radoslav Brzobohatý, Dagmar Veškrnová, Jiří Krampol, Boris Rösner a další

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Královský omyl

81 minut

Zkušený dramatik Oldřich Daněk natočil podle druhé části svého románu Král utíká z boje historické drama Královský omyl (1968). Ze složitého děje knihy (jež je navíc třetím dílem volné románové trilogie) si Daněk jako scenárista a režisér vybral příběh královského podkomořího Jindřicha z Lipé, který je v roce 1315 nespravedlivě uvězněn kvůli vykonstruovanému obvinění ze zrady. Přiznat neexistující vinu nedonutí čestného šlechtice ani samotná královna Eliška Přemyslovna.

Podobně jako řada jiných Daňkových textů, i Královský omyl přesahuje rozměr pouhé historické ilustrace směrem k obecnějšímu podobenství souznícímu s dobovým politickým klimatem. Hlavní role v zajímavě rozehraném příběhu se ujal charismatický Miroslav Macháček. Ženskou protivnici jeho morálně neústupného hrdiny si zahrála Jana Hlaváčová.

Zdroj: Národní filmový archiv

Režie: Oldřich Daněk

Scénář: Oldřich Daněk

Rok výroby: 1968

Hrají: Miroslav Macháček, Luděk Munzar, Martin Růžek, Jana Hlaváčová, Vlastimil Harapes, Ludmila Roubíková, Vladimír Volek, Karel Vlček a další

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Božská Ema

107 minut

Ve spolupráci se spisovatelem a scenáristou Zdeňkem Mahlerem se tehdy jednašedesátiletý Krejčík po letech působení v televizi vrátil v roce 1979 na výsluní pozornosti filmem, který v historických kulisách vyprávěl aktuální příběh. Dramatické osudy slavné operní umělkyně využila Božská Ema jako nosiče vlasteneckého poselství o potřebě vnitřní svobody ve světě podezřívavosti, zrady a totalitních mocenských praktik. Protagonistkou stylového vyprávění je velká česká dramatická zpěvačka Ema Destinnová, která zaslouženě sklízí úspěchy ve světě. Přestože v Evropě zuří první světová válka, rozhodne se pěvkyně navzdory varování svých blízkých vrátit ze Spojených států domů, do Čech. Tam se však kvůli svým sympatiím k protirakouskému odboji dostává pod trvalý dohled rakousko-uherské policie. Nezlomná vlastenka však odmítá pod nátlakem sloužit těm, které vnímá jako utiskovatele milované vlasti.

Životní peripetie Destinnové v cituplném podání slovenské herečky Božidary Turzonovové se v ceněném snímku neomezují jen na protagonistčiny občanské a politické aktivity. Důležitou roli ve vyprávění hrají i milostná vzplanutí krásné operní divy – především k atraktivnímu lesnímu správci Viktorovi. Toho si zahrál krajan hlavní představitelky – Juraj Kukura. Kameraman Miroslav Ondříček pomohl Krejčíkovi vytvořit přesvědčivou vizi světa na počátku minulého století. O tvrdohlavém nasazení všech tvůrců, kteří se na Božské Emě podíleli, svědčí i skutečnost, že architekt Jindřich Goetz si v hostivařských ateliérech tajně půjčoval vybavení z životopisného filmu o Antonínu Dvořákovi Koncert na konci léta, který na Barrandově natáčel František Vláčil souběžně a který se odehrává ve stejné historické době.

Zdroj: Národní filmový archiv

Režie: Jiří Krejčík

Scénář: Zdeněk Mahler

Rok výroby: 1979

Hrají: Božidara Turzonovová, Juraj Kukura, Jiří Adamíra, Miloš Kopecký, Josef Somr, Čestmír Řanda, Josef Kemr, Václav Neužil a další

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

Vlak do stanice Nebe

80 minut

Podle námětu a scénáře Oty Hofmana natočil zkušený režisér Karel Kachyňa v roce 1972 další ze svých snímků, ve kterých sloučil postavu dětského hrdiny a období druhé světové války. Válku viděnou dětskýma očima divákům poprvé nabídl v dramatu Práče (1960) a později se k tomuto motivu vrátil ve filmech Ať žije republika (1965) a Smrt krásných srnců (1986). Hrdinkou poetického dramatu je malá Dáša, kterou její maminka kvůli stále častějším náletům na Prahu odveze k dědečkovi do Beskyd. Holčička se brzy spřátelí s místními dětmi. Když nedalekou vesnici a železniční stanici obsadí němečtí vojáci, rozhodnou se Dáša a její kamarád Franta jednat – a svou naivní odvahou strhnou k boji i dospělé.

Představitelku hlavní role, Zdenku Smrčkovou, obsadil Kachyňa ještě do svých následujících filmů Pavlínka (1974), Čekání na déšť (1978) a Lásky mezi kapkami deště (1979).

Zdroj: Národní filmový archiv

Režie: Karel Kachyňa

Scénář: Ota Hofman, Karel Kachyňa

Rok výroby: 1972

Hrají: Josef Koza, Alena Procházková, Bořivoj Navrátil, Martin Štěpánek, Zdenka Smrčková, Michal Vavruša, Jaroslav Heyduk, Ivan Palúch a další

Základní informace Rozšířené informace Podobné filmy

předchozí
následující